Důvěra politikům v mezinárodním kontextu

V polovině listopadu provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění šetření, které zjišťovalo důvěru 23 vybraným zahraničním politikům (pro srovnání byl zahrnut i český prezident Václav Klaus). Vedle hodnocení důvěry se CVVM zajímalo i o to, zda dané osobnosti respondenti znají.

Co se týče známosti, alespoň 75% dotázaných znalo slovenského premiéra Róberta Fica, pretidenta Ivana Gašparoviče, německou kancléřku Angelu Merkelovou a ruského prezidenta Vladimira Putina. Vítězi se stali prezidenti ČR a USA, tedy Václav Klaus a Barack Obama (nezná je 1%, resp. 2%). Na druhé straně je spolkový kancléř Rakouska Werner Faymann (nezná ho 79%), generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, syrský prezident Bašár al-Assad, generální tajemník Pan Ki-mun (shodně 70%), prezident Íránu Mahmúd Ahmadínežád (69%), francouzský prezident Francois Hollande (62%), maďarský premiér Viktro Orbán (61%), polský premiér Donald Tusk (53%), neúspěšný prezidentský kandidát Mitt Romney (53%) a ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, kterého nezná polovina oslovených. V mezilehlé kategorii, kde se umístili politici, kteří jsou poměrně známí, dále skončili: izraelský premiér Benjamin Netanjahu, předseda Evropské komise José Barroso, venezuelský prezident Hugo Cháves a britský premiér David Cameron.

Co se týče důvěry, smysl má brát v úvahu pouze politiky, které zná alespoň polovina respondentů. Vítězem se stal Barack Obama, u kterého je rozdíl mezi důvěrou a nedůvěrou 45%. Na druhém místě je David Cameron (12%), třetí skončil Václav Klaus (11%). Na chvostu skončili Janukovyč, Chávez (-28%, resp. -29%) a vůbec nejhorší byl Vladimir Putin (-54%).

V celém souboru zahraničních politiků si můžeme všimnout čtyř zajímavých skupin - tří dvojic a jedné trojice. Jako první je dvojice blízkovýchodních vládců Mahmúda Ahmadínežedáda a Bašára al-Asada. Známost, i důvěru oběma těmto politikům je shodná, což nejspíše znamená, že lidé mezi nimi vidí rozdíly. Druhou zajímavou dvojkou jsou slovenští politici Fico a Gašparovič, u kterých jsou výsledky také podobné. Lidé se tedy nepříliš zajímají o slovenskou politiku, neoddělují slovenské politiky, šetření reflektuje spíše názor na Slovensko, či slovenskou politiku jako takovou.

Další dvojicí je americká dvojice nedávných prezidentských kandidátů. Obama je ze zahraničních politiků nejznámější, což je pochopitelné, uvědomíme-li si, že časopis Forbes ho nedávno vyhlásil nejvlivnějším člověkem planety. Jeho protivník ve volbě prezidenta USA - Romney rozhodně není tak známý a důvěryhodný. Při srovnání těchto Evropa preferuje demokrata nad republikánským konzervatistou a tak je tomu i v ČR.

Poslední skupinou, kterou bych se chtěl zabývat, jsou komunističtí vládci Janukovyč a Chávez, ke kterým můžeme přidat i ruského prezidenta Putina. První dva jsou negativně vnímáni díky svému komunismu. Nedůvěra v Putina má tři důvody: 1. znovuzvolení, které bylo právně, či spíše morálně problematické; 2. celkový nepříliš demokratický systém v Rusku; 3. historická paměť, vzpomínka na ruskou okupaci.

Jiří Rameš, KohoVolit.eu, podpořeno fondem Otakara Motejla.

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.

11. a 12. ledna 2013 se koná první kolo přímé volby prezidenta ČR. Víte, který kandidát se staví k problémům stejně jako Vy? Kdo Vás chce doopravdy zastupovat? Zkuste si naši Volební kalkulačku

Dále čtěte

Proč do voleb nezveřejníme výsledky VolebníKalkulačka.cz

Jaká je ve Vašem okrese kriminalita?

Interaktivní předvolební průzkumy po německu