Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Keller: Jak se do Evropy volá…

14. 05. 2014 9:11:00
Kampaně před volbami do Evropského parlamentu pomalu vrcholí. Lídr sociální demokracie, sociolog, filozof, publicista a environmentalista Jan Keller říká, “Evropa bude taková, jakou si ji uděláme.” A jakou Evropu tedy nabízí?

V 70. letech, Jan Keller, vstoupil jako osmnáctiletý do KSČ. Mezi roky 1974-1979 na univerzitě v Brně vystudoval historii a sociologii, kde poté v roce 1980 získal i doktorský titul. Po studiu se, do konce roku 1980, věnoval interní aspirantuře na Filozofickém ústavu ČSAV v Praze, poté pracoval jako závozník v pivovaru Nošovice a středoškolský pedagog. V letech 1982-1992 působil na Filozofické fakultě jako odborný asistent. Následně byl jmenován docentem. Na Masarykově Univerzitě se podílel na zavádění oboru humanitní environmentalistiky. V roce 1999 získal profesuru v oboru sociologie. Od roku 2000 působí jako profesor Katedry sociální práce Zdravotně sociální fakulty ostravské univerzity. Zúčastnil se prezidentských voleb, v roce 2013, kde působil jako poradce kandidáta na prezidenta Jiřího Dienstbiera. V letošním roce byl zvolen jako lídr kandidátky ČSSD pro nastávající volby do Evropského parlamentu v květnu 2014, kandiduje jako nestraník.

Jan Keller se vyjádřil k novým pracovním místům, což je jeden z bodů předvolebního programu. Podle něj nedostatek plnohodnotné práce, práce zajišťující spořádaný a důstojný život, a zároveň přesun peněz z produktivní ekonomiky do riskantních finančních operací patří k procesům, které přímo ohrožují fungování evropského sociálního modelu. Upozorňuje na to, že podobné procesy vedly v minulosti k velké hospodářské krizi a ke světovým válkám.

Jan Keller v posledních týdnech odpovídal na otázky vycházející z předvolebního programu ČSSD, na jejíž kandidátce figuruje. Například, jak by si představoval řešení nezaměstnanosti v rámci Evropské unie? Na to odpovídá, že musí jít o řadu malých kroků specifických podle podmínek daných zemí. Jako konkrétní opatření zmínil dělbu práce a vysvětloval ji na příkladu propočtu, který před 30 lety učinil francouzský sociolog André Gorz. Průměrný zaměstnaný pracoval za rok 1600 hodin, nezaměstnaných byly 3-4 miliony. Nezaměstnanost by byla zlikvidována, pokud by měl nezaměstnaný šanci odpracovat 1000 hodin za stejný plat. Rozdíl ve mzdách by musel být hrazen z vytvořeného fondu. Zde se nabízí otázka, kolik politiků by bylo ochotno vůbec jen uvažovat o tom, že by platily rozdíly ve mzdách z předem určeného fondu a odkud by se peníze do fondu získávaly. Dále pan Keller navrhoval řešit financování zastavením masového úniku peněz do daňových rájů. Keller konkretizoval, že by mělo jít o princip čtyřdenní pracovní doby, ale zdůraznil zachování platů, aby neklesla kupní síla obyvatelstva zajištující ekonomický rozvoj. Tento postoj by určitě mnoho pracujících lidí uvítalo, ale určitě už méně majitelé firem či podniků, u kterých by hrozil pokles produkce.

Další otázkou bylo řešení problému imigrace do zemí EU. Podle Jana Kellera jde tento problém řešit pouze tímto stylem: "Snažit se udělat maximum pro to, aby ti lidé neměli důvod utíkat ze svých vlastních zemí. Pokud se nestabilizuje prostředí mimo Evropu, budou se sem ti lidé masově hrnout," uvedl Keller. Pan kandidát do evropského parlamentu sice neuvádí přesně, co by chtěl, nebo by bylo nutné udělat, ale i tak lze říci, že je tento problém běh na dlouhou trať.

23. a 24. května 2014 se konají volby do Evropského parlamentu. Víte, která kandidátská strana se staví k problémům stejně jako Vy? Kdo Vás chce doopravdy zastupovat v EU? Zkuste si naši Volební kalkulačku!

Autor: Petr Prokop, KohoVolit.eu


Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu), DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč, odchází automaticky každý měsíc po 1 rok) O našich dalších stejně zajímavých článcích se můžete dozvědět, když nás zalajkujete na Facebooku:

Autor: KohoVolit.eu | středa 14.5.2014 9:11 | karma článku: 9.96 | přečteno: 802x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Werner

Předvolební průzkum: Chtějí české politické strany zavést proti-rouhačský zákon?

Pět českých politických stran je pozitivně nakloněno úvahám o zavedení proti-rouhačského zákona v České republice. Sedm jiných stran takový zákon odmítlo.

19.10.2017 v 14:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Michal Vimmer

Neznámé úspěchy vlády, tajné cíle ČSSD a hlavní problém dneška ?

Zao + Bohouš žvaní o jakýchsi "úspěších ČSSD, o kterých lidé bohužel nevědí," protože je ukradlo ANO. Ti samí tvrdí, že "z úspěchu země lidé nic nemají" a "žijí od výplaty k výplatě." Hoši, děkujeme. Tak tohle je Česko pod ČSSD !

19.10.2017 v 13:08 | Karma článku: 23.06 | Přečteno: 611 | Diskuse

Radek Polický

Volit piráty? Ne, to opravdu ne.

Za Černého koně letošních voleb jsou často považováni Piráti (Česká pirátská strana). Sami sebe rádi označují za nejdemokratičtější stranu díky své transparentnosti a celostátnímu fóru jako nejvyššímu orgánu strany.

19.10.2017 v 12:55 | Karma článku: 14.80 | Přečteno: 1559 | Diskuse

Eugenie Číhalová

Volby za dveřmi – čas rozhodnutí o našem směřování

Když se nám nedostává toho, na co máme právo, voláme – máme na to právo! Právo volit máme, využijme jej tedy, abychom poté nevolali – měli jsme právo volit.

19.10.2017 v 12:12 | Karma článku: 7.21 | Přečteno: 183 | Diskuse

Václav Smrk

Ivo Valenta – jeden z nejobskurnějších příkladů české politiky

Opravdu bizardní politický exponát – senátor Ivo Valenta – chce rozšířit svůj obskurní vliv skrze Stranu soukromníků i do poslanecké sněmovny. Za pomoci nenapravitelné ODS...

19.10.2017 v 11:45 | Karma článku: 19.51 | Přečteno: 639 |
Počet článků 395 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1153
Podpořeno fondem Otakara Motejla.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.