D K

Rusnok, a co dál? Pět variant dalšího vývoje

25. 06. 2013 16:31:11
Prezident jmenoval předsedou vlády Jiřího Rusnoka, čímž se mu podařilo nevídané: Naštval politiky napříč politickým spektrem. Už si ani nepamatujeme, kdy naposledy panovala v Parlamentu taková shoda. Otázkou ale je, co bude dál?

Postupoval Zeman v souladu s Ústavou?

Formálně určitě ano. Ústava prezidentovi nepřikazuje, koho má jmenovat premiérem. Je sice zvyklostí, že prezident nabídne sestavení vlády vítězi voleb, v současné době jsme ale v jiné situaci. Jednak není po volbách, jednak jde pouze o nepsané pravidlo, od kterého se lze odchýlit (např. Václav Klaus nabídl sestavení vlády Petru Nečasovi, protože nepředpokládal, že by vítěz voleb – ČSSD – získal pro svou vládu důvěru).

Prezidentův postup je zcela jistě ústavní, otázkou je, jestli je v souladu s politickou kulturou a zvyklostmi. Zde už se názory rozcházejí. Pravda je taková, že jmenovat vlastní vládu, i když existuje 101 podpisů poslanců, kteří si přejí jinou, je sice výsostným právem prezidenta, takový krok ale přinejmenším postrádá logiku.

Kolik hlasů vláda potřebuje?

Mluví se o tom, že vláda potřebuje 101 podpisů. To ale není pravda. K vyslovení důvěry vládě (na rozdíl od nedůvěry!) stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců. 2 poslanci jsou ve vězení, tedy většina je pouze 100. Pokud by někteří poslanci na hlasování nepřišli, stačí i méně.

Co bude dál?

Existuje několik variant vývoje:

Varianta 1: Zemanova vláda získá důvěru

Především, vláda Petra Nečase, je stále ve funkci. Zeman pouze jmenoval nového premiéra. Ten mu v následujících dnech přinese jména ministrů a teprve poté Zeman novou vládu jmenuje. Nová vláda pak musí požádat o důvěru Sněmovny do 30 dnů. A může se stát, že poslance přesvědčí, získá důvěru a povládne až do řádných voleb. Tuto variantu ale hodnotíme jako nejméně pravděpodobnou.

Varianta 2: Vláda nezíská důvěru a Zeman „otočí“

Pokud vláda Jiřího Rusnoka důvěru nedostane, má prezident ještě druhý pokus. Je možné, že svůj postoj změní, na druhý pokus už jmenuje vládu s politickou podporou (pravděpodobně s Miroslavou Němcovou jako premiérkou), tato vláda důvěru získá a dovládne do řádných voleb. Zeman už deklaroval, že v případě, že by došlo na druhý pokus, by jmenování Němcové „velmi zvažoval“. Ovšem jmenovat 2 premiéry, sestavit 2 vlády, 2x hlasovat o důvěře, to chce čas. Stabilní vládu bychom měli nejdříve za 1-2 měsíce, možná i mnohem později.

Varianta 3: Vláda nezíská důvěru, Zeman „neotočí“

Je ovšem možné, že prezident i napodruhé jmenuje „svou“ vládu, která ani na druhý pokus nezíská důvěru Sněmovny. V takovém případě už prezident třetí pokus nemá a jeho právo přechází na předsedu Sněmovny (tou dobou už by měl být zvolen nový). Lze očekávat, že nový předseda Sněmovny jmenuje Miroslavu Němcovou premiérkou, ta získá důvěru a dovládne do řádných voleb. Celá tato procedura by trvala dlouhé měsíce, zkomplikovalo by se schvalování klíčových zákonů i sestavování rozpočtu atd.

Varianta 4: Vláda nezíská důvěru, Zeman „se zasekne“

Může se stát, že prezidentem jmenovaná vláda nezíská důvěru, Zeman ale nebude jmenovat novou. Ústava zde obsahuje mezeru, kdy nedává prezidentovi žádnou lhůtu na využití druhého pokusu. Je tedy teoreticky možné, že by taková vláda mohla vládnout až do řádných voleb. Sněmovna nemá nástroje, jak ji odvolat. Takový postup je sice právně možný, přinejmenším z hlediska politické kultury je ale krajně nevhodný. Navíc koaliční strany už deklarovaly, že takto uměle udržované vládě nepodpoří ani zákony, ani rozpočet, což by vedlo k zablokování politické situace. Hrozilo by rozpočtové provizorium, pod stůl by spadla řada důležitých a potřebných zákonů.

Varianta 5: Sněmovna se rozpustí

V kterémkoliv okamžiku je možné, že politické strany odmítnou dál hledat s prezidentem shodu na vládě a rozhodnou se vyhlásit předčasné volby. K tomu je ale třeba 120 hlasů. To znamená, že s předčasnými volbami by musela souhlasit (kromě opozice) buď ODS, nebo TOP 09. Ani jedna z těchto stran se do předčasných voleb nehrne. Ale je možné, že po jmenování Rusnoka premiérem svůj názor změní (ostatně i sám Zeman naznačil, že Rusnoka jmenoval především proto, aby vyvinul tlak na poslance a přiměl je k rozpuštění).

Martin Archalous (autor je studentem Právnické fakulty UK a spolupracovníkem projektu Rekonstrukce státu)

KohoVolit.eu je podpořeno fondem Otakara Motejla a je mediálním partnerem The Student Times.

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.

Podpořte KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem:

DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu)
DMS ROK KOHOVOLIT (viz předchozí, automaticky každý měsíc po 1 rok)

Pozor, právě probíhá Rekonstrukce státu!

O co jde? Rekonstrukce státu je protikorupční projekt zástupců odborníků, politiků a byznysu. Jeho cílem se prosadit devět protikorupčních zákonů, které udělají z kleptokracie demokracii. Více se dozvíte zde.

Dále čtěte:

Jak reaguje na dotazy občanů poslanec za ČSSD Lubomír Zaorálek?

Extremistou snadno a rychle aneb jak ministerstvo občas chybuje

Jak reaguje na dotazy občanů poslanec za TOP 09 Jaromír Drábek?

Autor: D K | karma: 18.31 | přečteno: 2123 ×
Poslední články autora