Detailní údaje o struktuře státního rozpočtu jsou k dispozici na internetu. Každý si tedy může snadno spočítat, kolika korunami přispívá ze svých daní na platy státních zaměstnanců, věcné dary nebo na studenou vodu nakupovanou státem.
Státní rozpočet je jedním z nejdiskutovanějších politických témat vůbec. Od jeho finální výše a podoby se odráží nejenom vládní politika, ale také způsob a leckdy i míra komfortu občanů země. Je to nekonečný koloběh přerozdělování financí z jakési centrální pokladny státu, opakující se každý rok a přinášející sáhodlouhé diskuze o optimálním množství peněz nasypaných, ale i odsypaných právě z této pokladny.
Pojďme se nyní podívat na některé zajímavé výdaje státu, o kterých se příliš nemluví. Jako příklad použijeme rozpočet ČR pro rok 2010. Pro zajímavost je v závorce za každou částkou uveden podíl měsíčního daňového odvodu občana (při mediánové mzdě v ČR, jež činí 15 000 Kč, to znamená cca 7000 Kč měsíčně na daních) na konkrétní položku v rozpočtu. Kalkulačka se nachází na webu Budování státu.
Začněme ministerstvy. Nejvíce peněz v roce 2010 připadlo Ministerstvu práce a sociálních věcí, konkrétně pak 476 miliard (člověk s platem 15 000 Kč na něj měsíčně přispívá ze svých daní 2877 Kč). V závěsu (nutno říct že nikterak těsném) skončilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se sumou 124 miliard (750 Kč). V tomto případě je nutné dodat, že velkou část těchto peněz přerozdělují kraje.
Na chvostu je potom Ministerstvo zahraničních věcí, které si muselo vystačit s 6,4 miliardami (39 Kč). Jen o něco lépe je na tom Ministerstvo kultury, které mělo k dispozici 7,7 miliard (46,6 Kč). Pro srovnání – je to zhruba šestkrát méně, než kolik za tentýž rok stát zaplatil v rámci splácení státního dluhu. Kraje v roce 2010 dostaly cca 76 miliard (460 Kč), obce potom 42 miliard (254 Kč).
Často diskutovaným a velice oblíbeným tématem je u veřejnosti výše platů státních činitelů, zejména těch parlamentních. Obecně je zde veřejná touha po snižování platů v této instituci, zvláště v době krize. Kolik tedy berou poslanci a senátoři za rok?
Za platy v parlamentu v roce 2010 stát utratil 237 milionů (1,4 Kč), například kancelář prezidenta stála 2,3 milionu (0,01 Kč) a kancelář veřejného ochránce práv na tom byla hodně podobně se sumou 2,2 milionu (0,01 Kč). Platy v parlamentu v tomto roce tedy činily 0,02% celkového rozpočtu. Zde je vidět, že roční snížení v řádech jednotek či desítek milionů by mělo vliv na rozpočet pouze symbolický, namísto toho reálného. Jen pro doplnění, platy všech státních zaměstnanců z rozpočtu ukrojily 71 miliard (430 Kč).
Nakonec se podívejme na některé netradiční položky rozpočtu, které se například v médiích příliš neobjevují. V roce 2010 stát utratil za studenou vodu 491 milionů (3 Kč), přičemž více než čtvrtinu těchto peněz spotřebovaly věznice. Za potraviny stát zaplatil 543 (3,3 Kč) milionů a opět hrají hlavní roli vězeňská zařízení. Zde je ale procento o dost vyšší – téměř 80%.
Za pohoštění stát dal 101 milionů (0,6 Kč), za věcné dary 23 milionů (0,1 Kč) a přes sedm milionů (0,04 Kč) stál nákup uměleckých předmětů. Konzultační a poradenské služby stály v roce 2010 téměř 1,1 miliardu (6,7 Kč) a například transfery občanským sdružením přišly stát na 4,1 miliardu (24,8 Kč).
Tyto a desítky dalších položek jsou k dispozici na webové stránce, která nabízí digitalizovaný a utříděný přehled výdajů státu od roku 2004.
Michal Kormaňák, KohoVolit.eu. Podpořeno fondem Otakara Motejla.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte:
Analýza lží politiků: Častěji lžou v parlamentu než v televizi
Nečas dostal stovky rozhořčených e-mailů kvůli Pospíšilovi
Zde zjistíte, jak vaše obec reguluje hazard
