Podrobný profil Karla Schwarzenberga

Mezinárodně uznávaný politik, který se uchází o post prezidenta ČR, budí rozdílné emoce mezi českou společností. Negativní hodnocení jeho osoby je však spojeno především s kritikou zcela triviálních záležitostí. Heslem jeho rodu jestNil nisi rectum, tedy Nic než právo. Bude-li se případně prezident z rodu Schwarzenbergů tímto heslem řídit, ukáže čas, ovšem jeho nedávná politická kariéra a dosavadní skutky mohou budoucí vývoj napovědět.

Mládí

Karel Schwarzenberg se narodil 10.12.1937 v Praze Bubenči knížeti Karlovi VI. Schwarzenbergrovi a princezně Antonii z Fürstenbergu jako prvorozený syn. Stal se tak dědicem orlické větve rodu. Z logiky věci vlastní české občanství, ovšem i švýcarské, vzhledem k historickým okolnostem (potomci rodu Schwarzenbergů mají curyšské občanství již od dob středověku).  Během svého raného dětství pobýval převážně na rodinných zámcích Orlík a Čimelice a to až do roku 1948. Po komunistickém převratu byl rodině Schwarzenbergů zabaven veškerý majetek, rodina tedy emigrovala do Rakouska.

Dospívání

Studiu se mladý Karel Schwarzenberg věnoval ve Vídni a Štýrském Hradci, kde studoval práva a v Mnichově, kde se předmětem jeho studijního zájmu stalo lesnictví. Studia však byl nucen přerušit vzhledem k nutnosti začít hospodařit s rodinnými statky v Bavorsku a v Rakousku po smrti Jindřicha Schwarzenberga, který se stal jeho adoptivním otcem. Důvodem adopce bylo spojení orlické a hlubocko-krumlovské větve, která vymřela po meči. Tímto činem se tedy stal nejen hlavním představitelem rodu Schwarzenbergů, ale i dědicem majetku.

Osobní život

V současné době je manželkou Karla Schwarzenberga lékařka Therese Schwarzenberg, se kterou se poprvé oženil v roce 1967. Se svou ženou vychovával tři děti. V okamžiku, kdy vyšlo najevo, že třetí z dětí ve skutečnosti není synem Karla Schwarzenberga, přistoupili manželé k rozvodu. Po více jak čtyřiceti letech od první svatby, tedy roku 2008 si tento pár k sobě opětovně našel cestu a uzavřel druhý sňatek.         

Politická aktivita

V politickém sektoru začal být Karel Schwarzenberg aktivní ještě před rokem 1989. Ačkoliv byl Československu prostorově vzdálen, jeho snahy o nastolení demokracie neustávaly, ba naopak. Aktivně podporoval disidenty v naší zemi a činnost iniciativ Charty 77 a VONS. Na jednom ze svých zámků v Bavorsku založil Československé dokumentační středisko. Jednalo se o archiv zakázané literatury v Československu, který po revoluci věnoval Národnímu muzeu. Na mezinárodním poli se viditelněji pohyboval od roku 1984, kdy byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Během svého funkčního období se snažil o zlepšení situace v oblasti dodržování lidských práv například v SSSR. Rok před odejitím z této funkce, tedy roku 1989, byl vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.

Po návratu do Československa v devadesátých letech zastával funkci kancléře prezidenta Václava Havla, se kterým se seznámil prostřednictvím již zmíněného dokumentačního střediska. Do nejvyšších pater české politiky byl zvolen v roce 2004, jakožto senátor za Prahu 6. Zároveň v letech 2007 – 2009 zastával funkci ministra zahraničních věcí, stejně jako od roku 2010.

Politické názory

Co se týče politických názorů a postojů, Karel Schwarzenberg jest ve svých názorech konzervativní a zároveň je nakloněn Evropské unii. Při debatách o typech demokracie zastupuje politiky s poněkud skeptickým názorem na přímou demokracii. V této věci argumentuje především s tím, že česká společnost na tento nástroj není dosud dostatečně připravena.

Ačkoliv se jedná o politika z ideologického hlediska pravicově orientovaného, v případě progresivního zdanění nevylučuje svůj souhlas s tímto ekonomickým instrumentem, pokud by příjmy části obyvatelstva byly výrazně vyšší. Svůj nesouhlas však zcela zřetelně vyslovil v otázce zrušení Senátu a samozřejmě v případě snižování sazby DPH.

Rovněž je známým zastáncem školného na veřejných vysokých školách, ovšem za předpokladu zajištění možnosti studia i nemajetným studentům. Dále souhlasí s navrácením majetku církvím a v příhodné době se zavedením Eura. Co se týče Evropské unie jako takové, dle jeho názoru je nasnadě zapojit se do integrace více aktivně. Tím docílíme toho, že budeme více svobodní, než když budeme stát na okraji a muset se jen přizpůsobovat.

Jako většina českých politiků, je i Karel Schwarzenberg spjat s jistými, pro veřejnost ne příliš transparentními událostmi. Jednou z těchto záležitostí je privatizace společnosti Becherovka, která se uskutečnila v roce 1997. Tehdejší vláda přiřkla první místo ve výběrovém řízení společnosti Value Bill, kde měl Karel Schwarzenberg podíl. Na tomto by samo o sobě nebylo nic špatného, ovšem okolnosti, které vedly vládu k tomuto kroku, jsou do dnešního dne neobjasněné. Zadavatel tohoto tendru, tedy sama vláda, se v konečném důsledku neřídila podle pravidel, která sama stanovila. Společnost Value Bill vyhrála, ačkoliv měla druhou nejvyšší nabídku. Podle mediálních spekulací exekutivní představitele k tomuto kroku vedla pohnutka, aby se český podnik nedostal do vlastnictví německé společnosti.

Nejvyšší státní představitelé jsou v této zemi bohužel často spojeni s korupcí. Tento politik není výjimkou, ovšem v poněkud jiném postavení, než v jakém se politici ocitají nejčastěji, tedy těch, kteří jsou uplácení. V tomto případě, měl být právě Karel Schwarzenberg tím, kdo uplácel. Sám se veřejně několikrát přiznal k tomu, že se s korupcí přímo setkal, dle jeho slov se však jednalo spíše o vydírání. Jistý úředník od tehdejšího restituenta Karla Schwarzenberga požadoval blíže nespecifikovanou protislužbu, za odblokování restituovaného rodinného majetku.

Vybrané zajímavé citáty Karla Schwarzenberga:

"Nespokojenost se stavem české politiky je značná. Zaznamenávám při každé diskusi, že způsob, jak se u nás politika dělá, se většině lidí hnusí, nehledě na to, jestli ji dělá modrý pták, socan či černoprdelník."

"Ty magory znám." vyjádření k odpůrcům Temelína (rakouským aktivistům blokujícím hraniční přechody)

"Nemáme na to, a to si musíme uvědomit. Když v situaci ohrožení důchodového systému někdo navrhuje vyplacení 13. důchodu, měl by být okamžitě zbaven svéprávnosti,"

Veronika Čechová, KohoVolit.eu. Podpořeno fondem Otakara Motejla.

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.

25. a 26. ledna 2013 se koná druhé kolo přímé volby prezidenta ČR. Shodnete se více s Karlem Schwarzenbergem nebo s Milošem Zemanem? Kdo Vás chce doopravdy zastupovat? Zkuste si naši obměněnou Volební kalkulačku!

Dále čtěte:

Podrobný profil Miloše Zemana

Kdo mluvil pravdu ve čtvrteční prezidentské debatě na ČT?

Ministři ignorují řád Poslanecké sněmovny!