Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kdo (ne)chce referenda? Díl 8.

Zavedení referenda na celostátní úrovni patří ke změnám ústavy, které „chtějí všichni a přitom nikdo.“ Kdo je předkládal? Jaké argumenty padaly při projednávání? A kdo jak hlasoval? V novém seriálu článků rozebereme všechny dosavadní návrhy.


Po úspěšném seriálu článků o pokusech o omezení imunity poslanců a senátorů přinášíme další sérii analýz. Tentokrát si rozebereme všechy dosavadní pokusy o prosazení zákona o obecném celostátním referendu. Nebudeme se přitom snahami prosadit konání jednorázového referenda o dílčí věci, například o přímé volbě prezidenta nebo o vstupu ČR do NATO.

Ústava České republiky (článek 2) říká, že "ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo." Podle části politické reprezentace to znamená, že každé konání celostátního referenda vyžaduje přijetí zvláštního ústavního zákona. Zatím bylo tímto způsobem uspořádáno referendum o vstupu do EU.

Podle jiných politiků ovšem ústava předpokládá přijetí obecného zákona, který by umožnil konání celostátního referenda po splnění předepsaných podmínek. Zatím bylo předloženo 12 návrhů na přijetí takového ústavního zákona. V tomto seriálu článků je postupně rozebereme.

Rok 2005, předkladatelé Jaroslav Bureš (ČSSD) a další poslanci


Další z dlouhé řady pokusů o zavedení referenda – jedná se stejně jako v předchozím případě o vládní návrh, tentokrát však Jaroslava Bureše (ČSSD), tehdejšího ministra zodpovědného za legislativu a předsedu legislativní rady vlády.
Kdo může vyvolat referendum: Vláda, Poslanecká sněmovna (prostou většinou), Senát (prostou většinou), petice 500 000 občanů.
O čem nelze rozhodovat: : lidská práva, volba a odvolávání politiků, závazky vyplývající pro ČR z mezinárodních smluv, příjmy a výdaje státu, rozhodnutí soudní moci, ale hlavně rozhodnutí zákonodárné moci. Fakticky tedy v referendu nelze přijímat, měnit ani rušit žádné zákony!
K přijetí návrhu v referendu je potřeba: : Nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Při účasti 55% voličů je to tedy přes 90% hlasujících
Rozhodnutí referenda lze zvrátit: Protože nelze přijímat, měnit ani rušit žádné zákony, není výsledek referenda fakticky pro Parlament závazný.
Další epizoda seriálu o pokusech protlačit návrh zákona o obecném referendu. Tentokrát se od předchozího návrhu liší jen změnou v počtu podpisů, které budou nutné k jeho vyvolání (ze 300 000 na 500 000). Jde o jakousi reakci na debatu ve sněmovně o 4 roky dříve, kdy poslanci po této úpravě volali.
Jedná se tedy opět o referendum vymezené tak úzce, že jeho realizace se odsouvá téměř do říše fantazie. A i v případě splnění všech podmínek tu zůstává ten nejzásadnější bod, který určuje charakter celého zákona, a to skutečnost, že referendum nemůže zasahovat do legislativy.
V 1. čtení v úvodním projevu Jaroslav Bureš připomenul článek 2 odst. 2 Ústavy České republiky, který stanoví, že právě ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. A zdůraznil, že již více než dvanáct let zůstává citované ustanovení nenaplněno.
S reakcí se přihlásil Jiří Pospíšil (ODS) s protiargumentem, že Ústava České republiky nekonstatuje, že musí být institut referenda upraven v ústavním pořádku České republiky, ale že může být. To znamená, že není podmínkou kvality výkonu ústavního pořádku České republiky. A svou řeč zakončil názorem, že náš ústavní řád stále trpí určitými nedostatky, ovšem podle jeho názoru deficit přímé demokracie tímto nedostatkem není.
Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) upozornila, že nelze pominout možnost zneužití referenda ze strany poslanců, senátorů nebo vlády. Ukázala to na příkladu - podobnou možnost by měli kupříkladu spojení poslanci ČSSD a KSČM. Co kdyby si usmysleli referendum o registrovaném partnerství? Dle jejího názoru k referendu přijde několik procent občanů, které tato otázka zajímá, a bude rozhodnuto.
O slovo se poté přihlásil Vojtěch Filip (KSČM) který směrem k poslankyni Parkanové vzkázal, co ji vadí na tom, že by se např. hlasovalo v obecném referendu právě o registrovaném partnerství. Sám si na to odpověděl, že se nejspíše bojí opravdových názorů lidí.
Ve druhém čtení se do čela odpůrců obecného referenda opět postavil Jiří Pospíšil, který řekl, že tím, že tento instrument svěříme nejen moci výkonné a občanům, ale též jiné moci, "konkurenční" moci, tedy moci zákonodárné, tu zůstává nebezpečí, že vyváženost mezi mocemi bude narušena.
Jiřina Fialová (KSČM), se zase domnívala, že právo hlasovat by měli mít jen občané České republiky s trvalým pobytem na jejím území. Podle ní se občané České republiky trvale žijící v zahraničí totiž bezprostředně nepodílejí na tvorbě národního produktu a míra jejich informací o situaci v České republice může být tudíž problematická, přičemž důsledky jejich projevu ponesou všichni občané ČR.
Ve třetím čtení diskuze prakticky nebyla a zákon se v následujícím hlasování díky poslancům levice a KDU-ČSL stejně jako v předchozím případě dostal do Senátu.
V horní komoře, již tradičně záporně se k referendu stavějící, se diskuze točila okolo toho, že několik návrhů v podobné podobě tu již bylo a senátoři se pozastavovali nad tím, proč by v tomto případě měli rozhodnout jinak.
Senátor Jiří Stodůlka (KDU-ČSL) poznamenal, že Senát je opětovně postaven před nutnost vypořádat se s málo podařeným návrhy, tu více, tu méně úspěšných koncepcí referenda, již dříve zamítnutých Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata (BEZPP) prohlásil, že obecné referendum je v podstatě cizí našemu státnímu zřízení, byť samozřejmě je v ústavě jistým způsobem předpokládáno.
A tedy poté, jak už je čtenář v našem seriálu zvyklý, Senát díky hlasům napříč všemi
politickými stranami (včetně ČSSD) tento již osmý návrh pohřbil a z pokusů ČSSD se už začíná stávat fraška.
Poslední hlasování v senátu: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=5639&O=5

Další z dlouhé řady pokusů o zavedení referenda – jedná se stejně jako v předchozím případě o vládní návrh, tentokrát však Jaroslava Bureše (ČSSD), tehdejšího ministra zodpovědného za legislativu a předsedu legislativní rady vlády.

  • Kdo může vyvolat referendum: Vláda, Poslanecká sněmovna (prostou většinou), Senát (prostou většinou), petice 500 000 občanů.
  • O čem nelze rozhodovat: Lidská práva, volba a odvolávání politiků, závazky vyplývající pro ČR z mezinárodních smluv, příjmy a výdaje státu, rozhodnutí soudní moci, ale hlavně rozhodnutí zákonodárné moci. Fakticky tedy v referendu nelze přijímat, měnit ani rušit žádné zákony!
  • K přijetí návrhu v referendu je potřeba: Nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Při účasti 55% voličů je to tedy přes 90% hlasujících.
  • Rozhodnutí referenda lze zvrátit: Protože nelze přijímat, měnit ani rušit žádné zákony, není výsledek referenda fakticky pro Parlament závazný.

Další epizoda seriálu o pokusech protlačit návrh zákona o obecném referendu. Tentokrát se od předchozího návrhu liší jen změnou v počtu podpisů, které budou nutné k jeho vyvolání (ze 300 000 na 500 000). Jde o jakousi reakci na debatu ve sněmovně o 4 roky dříve, kdy poslanci po této úpravě volali.

Jedná se tedy opět o referendum vymezené tak úzce, že jeho realizace se odsouvá téměř do říše fantazie. A i v případě splnění všech podmínek tu zůstává ten nejzásadnější bod, který určuje charakter celého zákona, a to skutečnost, že referendum nemůže zasahovat do legislativy.

V 1. čtení v úvodním projevu Jaroslav Bureš připomenul článek 2 odst. 2 Ústavy České republiky, který stanoví, že právě ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. A zdůraznil, že již více než dvanáct let zůstává citované ustanovení nenaplněno.

S reakcí se přihlásil Jiří Pospíšil (ODS) s protiargumentem, že Ústava České republiky nekonstatuje, že musí být institut referenda upraven v ústavním pořádku České republiky, ale že může být. To znamená, že není podmínkou kvality výkonu ústavního pořádku České republiky. A svou řeč zakončil názorem, že náš ústavní řád stále trpí určitými nedostatky, ovšem podle jeho názoru deficit přímé demokracie tímto nedostatkem není.

Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) upozornila, že nelze pominout možnost zneužití referenda ze strany poslanců, senátorů nebo vlády. Ukázala to na příkladu - podobnou možnost by měli kupříkladu spojení poslanci ČSSD a KSČM. Co kdyby si usmysleli referendum o registrovaném partnerství? Dle jejího názoru k referendu přijde několik procent občanů, které tato otázka zajímá, a bude rozhodnuto.

O slovo se poté přihlásil Vojtěch Filip (KSČM) který směrem k poslankyni Parkanové vzkázal, co ji vadí na tom, že by se např. hlasovalo v obecném referendu právě o registrovaném partnerství. Sám si na to odpověděl, že se nejspíše bojí opravdových názorů lidí.

Ve 2. čtení se do čela odpůrců obecného referenda opět postavil Jiří Pospíšil, který řekl, že tím, že tento instrument svěříme nejen moci výkonné a občanům, ale též jiné moci, "konkurenční" moci, tedy moci zákonodárné, tu zůstává nebezpečí, že vyváženost mezi mocemi bude narušena.

Jiřina Fialová (KSČM), se zase domnívala, že právo hlasovat by měli mít jen občané České republiky s trvalým pobytem na jejím území. Podle ní se občané České republiky trvale žijící v zahraničí totiž bezprostředně nepodílejí na tvorbě národního produktu a míra jejich informací o situaci v České republice může být tudíž problematická, přičemž důsledky jejich projevu ponesou všichni občané ČR.

Ve 3. čtení diskuze prakticky nebyla a zákon se v následujícím hlasování díky poslancům levice a KDU-ČSL stejně jako v předchozím případě dostal do Senátu.

Hlasování o jménech

V horní komoře, již tradičně záporně se k referendu stavějící, se diskuze točila okolo toho, že několik návrhů v podobné podobě tu již bylo a senátoři se pozastavovali nad tím, proč by v tomto případě měli rozhodnout jinak.

Senátor Jiří Stodůlka (KDU-ČSL) poznamenal, že Senát je opětovně postaven před nutnost vypořádat se s málo podařeným návrhy, tu více, tu méně úspěšných koncepcí referenda, již dříve zamítnutých Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Místopředseda Senátu Edvard Outrata (bezpartijní) prohlásil, že obecné referendum je v podstatě cizí našemu státnímu zřízení, byť samozřejmě je v ústavě jistým způsobem předpokládáno.

A tedy poté, jak už je čtenář v našem seriálu zvyklý, Senát díky hlasům napříč všemi politickými stranami (včetně ČSSD) tento již osmý návrh pohřbil a z pokusů ČSSD se už začíná stávat fraška.

Hlasování po jménech

David Plášek, KohoVolit.eu. Podpořeno fondem Otakara Motejla.

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.

Předchozí díly:

Kdo (ne)chce referenda? Díl 1.

Kdo (ne)chce referenda? Díl 2.

Kdo (ne)chce referenda? Díl 3.

Kdo (ne)chce referenda? Díl 4.

Kdo (ne)chce referenda? Díl 5.

Kdo (ne)chce referenda? Díl 6.

Kdo (ne)chce referenda? Díl 7.

Autor: D K | čtvrtek 3.5.2012 15:11 | karma článku: 9,91 | přečteno: 709x
  • Další články autora

D K

Volební program pro volby do evropského parlamentu: Česká Pirátská

Česká pirátská strana, neboli jednoduše Piráti se v letošních evropských volbách bude ucházet o posty europoslanců vůbec poprvé. V národním, ale i mezinárodním měřítku se těší značné oblibě hlavně mezi mladými lidmi, které zaujmou moderními tématy týkajících se především využití internetu. A co konkrétně nabízí Piráti ve svém volebním programu?

15.5.2014 v 16:11 | Karma: 7,69 | Přečteno: 543x | Diskuse| Politika

D K

Jan Keller: Jak se do Evropy volá…

Kampaně před volbami do Evropského parlamentu pomalu vrcholí. Lídr sociální demokracie, sociolog, filozof, publicista a environmentalista Jan Keller říká, “Evropa bude taková, jakou si ji uděláme.” A jakou Evropu tedy nabízí?

14.5.2014 v 9:11 | Karma: 11,96 | Přečteno: 1012x | Diskuse| Politika

D K

Strana pro Evropu: Pojistka DSSS v Eurovolbách

Na kandidátce č. 29 se lze dočíst, že Dělnická strana sociální spravedlnosti je v koalici se Stranou pro Evropu. Koho by ovšem zajímalo, zda je tato malá záhadná strana podle svého názvu pro-evropská, bude zklamán. Vše nasvědčuje tomu, že je spíše pojistkou DSSS v případě problémů s jejím fungováním.

12.5.2014 v 16:11 | Karma: 10,80 | Přečteno: 576x | Diskuse| Politika

D K

Volební program k volbám do Evropského parlamentu: Strana Zelených

V květnových volbách do Evropského parlamentu Strana Zelených kandiduje v koalici společně s hnutím Změna, se kterým sdílí většinu programových priorit. Pro Zelené to jsou především moderní energetická politika, tvorba nových pracovních míst, kvalita života a genderová problematika. Motem “Česko dopředu”, chtějí Zelení vyjádřit svůj záměr vést aktivní evropskou politiku.

12.5.2014 v 11:11 | Karma: 10,67 | Přečteno: 479x | Diskuse| Politika

D K

Česká DSSS ztracena mezi parlamenty

“Rozvrácení Evropské Unie zevnitř”, to je heslem, kterým česká Dělnická strana sociální spravedlnosti (v koalici s Strana pro Evropu) vysvětluje svoji kandidaturu do Evropského parlamentu. Ačkoliv je jejich politika jasně proti-evropská, nakolik se jejich program skutečně týká problematiky České republiky v mezinárodní kontextu zůstává otázkou.

8.5.2014 v 16:11 | Karma: 11,82 | Přečteno: 409x | Diskuse| Politika

D K

Svobodní chtějí do Evropského parlamentu?

Strana svobodných občanů bývá často vnímána jako strana euroskeptická. Považují stávající pokus o integraci evropských států za slepou uličku a kritizují demokratický deficit Evropské unie. S čím a hlavně proč vůbec tedy chtějí Svobodní kandidovat do Evropského parlamentu?

8.5.2014 v 11:11 | Karma: 16,12 | Přečteno: 839x | Diskuse| Politika

D K

Programový manifest ČSSD pro Eurovolby

Přesně 23. a 24. května 2014 proběhnou volby do Evropského parlamentu. Samozřejmě se jich zúčastní jedna z našich největších stran, Česká strana sociálně demokratická. Evropské volby se často nazývají volbami druhé kategorie, kvůli nižší volební účasti. To však stranu neodradilo a mezi své čelní kandidáty zařadila například Jana Kellera a Olgu Sehnalovou.

5.5.2014 v 9:11 | Karma: 10,20 | Přečteno: 399x | Diskuse| Politika

D K

S rozhodováním v evropských volbách pomůže Volební kalkulačka

Občanské sdružení KohoVolit.eu již tradičně před každými volbami spouští Volební kalkulačku, která pomůže voličům při rozhodování v květnových evropských volbách. Jedná se o internetový test, jenž porovnává odpovědi uživatele na relevantní otázky s názory politických stran a kandidátů.

24.4.2014 v 16:11 | Karma: 12,59 | Přečteno: 924x | Diskuse| Politika

D K

KDU-ČSL v Evropské unii: Hájíme české zájmy

“Chceme Evropu, která respektuje jedinečnost každého státu i národa a zároveň společně řeší globální problémy. Reguluje jen to, co může poškodit společný zájem – třeba dovoz škodlivých hraček či nekvalitních potravin z Asie”. To jsou slova z předvolebního programu lidovců, které nejlépe vystihují záměr strany ve volbách do Evropského parlamentu. Ty se uskuteční 23. - 24. května 2014.

23.4.2014 v 16:11 | Karma: 11,78 | Přečteno: 590x | Diskuse| Politika

D K

Předvolební program hnutí Ústvit

Nadcházející volby do Evropského parlamentu se v České republice budou konat 23. a 24. května. Oficiálním termínem pro kandidátské nominace byl 18. březen. Do volebního klání se nakonec přihlásilo 39 různých stran, a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury je jednou z nich.

23.4.2014 v 11:11 | Karma: 11,86 | Přečteno: 300x | Diskuse| Politika

D K

ODS a Eurovolby: Otáčíme EU správným směrem

Deset let na straně českých občanů, pět let proti bruselské byrokracii, regulaci a rozhazování, to jsou úvodní slova předvolebního programu Občanské demokratické strany k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční 23. a 24. května 2014. „Občanští demokraté chtějí Evropskou unii aktivně měnit. Program 'Otáčíme EU správným směrem' symbolizuje náš aktivní a pozitivní přístup k EU a unijní politice,“ vysvětlil předseda ODS Petr Fiala.

22.4.2014 v 16:11 | Karma: 13,35 | Přečteno: 665x | Diskuse| Politika

D K

Předvolební program KSČM: „Evropu pro lidi“

Základním bodem programu Komunistické strany Čech a Moravy pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 jsou rovné příležitosti a ochrana lidských práv. Základem je tedy sociální politika. To nepochybně odpovídá socialistické ideologii a politické filosofii komunistické strany. Pojďme si přiblížit program strany.

17.4.2014 v 16:30 | Karma: 11,47 | Přečteno: 605x | Diskuse| Politika

D K

Předvolební program hnutí ANO pro Eurovolby

Hnutí ANO pana Babiše říká, že pokud se chceme mít lépe a zlepšit situaci v České republice, tak musíme mít zastoupení v Evropě. Volby do Evropského parlamentu se budou konat 23. a 24. května 2014. Česká republika bude volit 21 zástupců do evropského parlamentu, což je o jednoho méně při volbách v roce 2009. Celkově budou členské země EU volit 751 poslanců, či poslankyň.

16.4.2014 v 9:11 | Karma: 10,22 | Přečteno: 489x | Diskuse| Politika

D K

Předvolební program pro volby do Evropského parlamentu: TOP 09

V květnu proběhnou v České republice, již v pořadí třetí, volby do Evropského parlamentu. TOP09 se v nich bude ucházet o posty euro-poslanců vůbec poprvé a to v koalici se stranou Starostové a nezávislí. Pro stranu, která se již od svého vzniku profiluje velice kladně vůči EU a evropské integraci, budou tyto volby po vlně euro-pesimismu v České republice velice důležité.

15.4.2014 v 16:11 | Karma: 9,38 | Přečteno: 530x | Diskuse| Politika

D K

Stále nevíte koho volit? Vyzkoušejte Volební kalkulačku

Pokud nemáte čas pečlivě pročítat volební programy a vybírat mezi nimi ten nejlepší, vyzkoušejte naše volební kalkulačky. V předvolebním období jsme Vám přinesli také krátké články o volebních programech a lídrech kandidujících politických stran a hnutí.

25.10.2013 v 11:31 | Karma: 11,82 | Přečteno: 1260x | Diskuse| Ostatní

D K

Vít Bárta – věčná šedá eminence

Podnikatel Vít Bárta, majitel bezpečnostní agentury ABL a bývalý předseda Věcí Veřejných je krom samotné hlavní postavy Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury asi nejznámější postavou tohoto hnutí.

24.10.2013 v 9:11 | Karma: 11,48 | Přečteno: 390x | Diskuse| Ostatní

D K

Andrej Babiš - Nejsme politici. Makáme

Nová politická hvězda, která není politikem, maká a chce řídit stát jako firmu. Kdo je Andrej Babiš? Jak a kde vyrůstal a pracoval? Jak vybudoval holding Agrofert a stal se miliardářem?

23.10.2013 v 9:11 | Karma: 12,43 | Přečteno: 1228x | Diskuse| Ostatní

D K

Karel Schwarzenberg - Agent (TOP) 009

O některých lidech se říká, že je musíte milovat nebo nenávidět. Předseda strany TOP 09 a volební lídr v Praze mezi ně jednoznačně patří. Je toho mnoho, co by se mu dalo vytknout. I přesto je společně s Jiřím Pospíšilem nejpopulárnější pravicovým politikem v ČR. Jaký je Karel Schwarzenberg a co nám o něm řekne jeho životopis?

21.10.2013 v 16:11 | Karma: 9,74 | Přečteno: 1050x | Diskuse| Ostatní

D K

Ivan Bartoš – lídr s dredy

Nedávno internetem a zvláště na facebooku virálně proběhl obrázek s humorným schématem pro mladé, koho volit. A pokud by chtěli premiéra s dredy, měli by volit Českou pirátskou stranu.

21.10.2013 v 9:11 | Karma: 14,63 | Přečteno: 2271x | Diskuse| Ostatní

D K

Neznámý předseda lidovců Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek je již třetím rokem předsedou KDU-ČSL, strany s druhým největším počtem členů. Přesto je stále relativně neznámý.

18.10.2013 v 16:11 | Karma: 7,75 | Přečteno: 761x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 395
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1170x
Podpořeno fondem Otakara Motejla.

Seznam rubrik