Kdo (ne)chce referenda? Díl 5.
Po úspěšném seriálu článků o pokusech o omezení imunity poslanců a senátorů přinášíme další sérii analýz. Tentokrát si rozebereme všechy dosavadní pokusy o prosazení zákona o obecném celostátním referendu. Nebudeme se přitom snahami prosadit konání jednorázového referenda o dílčí věci, například o přímé volbě prezidenta nebo o vstupu ČR do NATO.
Ústava České republiky (článek 2) říká, že "ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo." Podle části politické reprezentace to znamená, že každé konání celostátního referenda vyžaduje přijetí zvláštního ústavního zákona. Zatím bylo tímto způsobem uspořádáno referendum o vstupu do EU.
Podle jiných politiků ovšem ústava předpokládá přijetí obecného zákona, který by umožnil konání celostátního referenda po splnění předepsaných podmínek. Zatím bylo předloženo 12 návrhů na přijetí takového ústavního zákona. V tomto seriálu článků je postupně rozebereme.
V pátem dílu se podíváme na další návrh, tentokrát z roku 1999.
Rok 1999, předkladatelé Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a další poslanci
Už v minulém díle jsme mohli zaznamenat, že Cyril Svoboda (KDU-ČSL) odmítl předchozí návrh Zdeňka Jičínského (ČSSD) na zavedení referenda s tím, že připravuje vlastní, lepší. Svému slovu dostál a za několik měsíců předložil svou verzi.
Kdo může vyvolat referendum: Vláda, petice 250 000 občanů, alespoň 80 poslanců. Tento nízký počet dovoluje, aby referendum využívala i opozice.
O čem nelze rozhodovat: lidská práva, volba a odvolávání politiků, závazky vyplývající pro ČR z mezinárodních smluv, příjmy a výdaje státu, rozhodnutí soudní moci.
K přijetí návrhu v referendu je potřeba: V případě referenda o věcném návrhu zákona je třeba souhlas nadpoloviční většiny hlasující při účasti alespoň jedné třetiny oprávněných voličů. V případě referenda o věcném návrhu ústavního zákona je třeba nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Při účasti 55% voličů je to tedy přes 90% hlasujících! V obou případech pak musel příslušný zákon projednat Parlament.
Rozhodnutí referenda lze zvrátit: V případě referenda o zákonu je třeba tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů, a to nejdříve v následujícím volebním období. V případě referenda o ústavním zákonu je třeba dvou třetin všech poslanců a dvou třetin přítomných senátorů, a to nejdříve v následujícím volebním období. Fakticky je to tedy extrémně obtížné.
Další zajímavosti: V referendu neměly být schvalovány samotné zákony, ale jen jejich věcné záměry. Konkrétní paragrafované znění zákona by pak schvaloval Parlament. Mohlo se tedy snadno stát, že by nebyl schválen, přestože se pro jeho věcný návrh vyslovila veřejnost v referendu.
Nejvýraznějším specifikem této předlohy je dozajista věcný záměr. Kolem tohoto bodu se rozpoutala živá diskuze, koncept byl napadán zprava i zleva. Týkala se ho i převážná část negativního vyjádření vlády.
V rozpravě se v 1.čtení Cyril Svoboda (KDU-ČSL) snažil zlehčit vágnost termínu mimo jiné i jeho srovnáním s podobně nejasně formulovaným pojmem velezrada, jehož ústavní definice také není nikterak přesná. Podezříval poslance, že do odporu vůči této části návrhu se promítají jejich obavy z toho, že takové referendum by mohlo zabránit Sněmovně výrazně měnit původní záměr daného návrhu.
Zdeněk Jičínský (ČSSD) navrhl možné řešení, a sice že by výsledné znění zákona bylo Ústavním soudem porovnáno s původním záměrem. Pavel Němec (Unie svobody) oproti tomu vystoupil s tvrzením, že daný návrh nezaručuje „skutečné promítnutí vůle voličů“ do konečného znění zákona.
2. čtení přineslo pozměňovací návrhy, o jejich osudu se však rozhodovalo až ve čtení třetím. Zdeněk Koudelka (ČSSD) chtěl, aby byla v případě kladného výsledku referenda vláda vázána podat návrh do termínu uvedeného v zákonu, jinak by ji prezident odvolal. Vyjádřil se takto: „…vláda je povinna pod hrozbou vlastního pádu, vlastního odvolání podat návrh příslušného zákona nebo ústavního zákona…s návrhem je spojena otázka důvěry vládě.“
Vojtěch Filip (KSČM) prosazoval možnost nejenom hlasovat o mezinárodních smlouvách, ale i umožnění odstoupit od nich prostřednictvím lidového hlasování.
Ani jedna z těchto modifikací nebyla schválena. Tentýž závěr čekal i Svobodovu předlohu. Musíme ale zdůraznit, že tentokrát chybělo pouhých 6 hlasů.
Pro totiž v tomto případě byli všichni přítomní lidovci, až na Vlastu Parkanovou, která se zdržela. Za návrh se nakonec postavila i vládní ČSSD, stejně tak KSČM. Pokus ztroskotal už tradičně na postojích ODS, proti byla i US.
Filip Legát, KohoVolit.eu
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Předchozí díly:
Kdo (ne)chce referenda? Díl 1.
Kdo (ne)chce referenda? Díl 2.
Kdo (ne)chce referenda? Díl 3.
D K
Volební program pro volby do evropského parlamentu: Česká Pirátská
Česká pirátská strana, neboli jednoduše Piráti se v letošních evropských volbách bude ucházet o posty europoslanců vůbec poprvé. V národním, ale i mezinárodním měřítku se těší značné oblibě hlavně mezi mladými lidmi, které zaujmou moderními tématy týkajících se především využití internetu. A co konkrétně nabízí Piráti ve svém volebním programu?
D K
Jan Keller: Jak se do Evropy volá…
Kampaně před volbami do Evropského parlamentu pomalu vrcholí. Lídr sociální demokracie, sociolog, filozof, publicista a environmentalista Jan Keller říká, “Evropa bude taková, jakou si ji uděláme.” A jakou Evropu tedy nabízí?
D K
Strana pro Evropu: Pojistka DSSS v Eurovolbách
Na kandidátce č. 29 se lze dočíst, že Dělnická strana sociální spravedlnosti je v koalici se Stranou pro Evropu. Koho by ovšem zajímalo, zda je tato malá záhadná strana podle svého názvu pro-evropská, bude zklamán. Vše nasvědčuje tomu, že je spíše pojistkou DSSS v případě problémů s jejím fungováním.
D K
Volební program k volbám do Evropského parlamentu: Strana Zelených
V květnových volbách do Evropského parlamentu Strana Zelených kandiduje v koalici společně s hnutím Změna, se kterým sdílí většinu programových priorit. Pro Zelené to jsou především moderní energetická politika, tvorba nových pracovních míst, kvalita života a genderová problematika. Motem “Česko dopředu”, chtějí Zelení vyjádřit svůj záměr vést aktivní evropskou politiku.
D K
Česká DSSS ztracena mezi parlamenty
“Rozvrácení Evropské Unie zevnitř”, to je heslem, kterým česká Dělnická strana sociální spravedlnosti (v koalici s Strana pro Evropu) vysvětluje svoji kandidaturu do Evropského parlamentu. Ačkoliv je jejich politika jasně proti-evropská, nakolik se jejich program skutečně týká problematiky České republiky v mezinárodní kontextu zůstává otázkou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!