Kdo (ne)chce referenda? Díl 4.

23. 02. 2012 16:11:11
Zavedení referenda na celostátní úrovni patří ke změnám ústavy, které „chtějí všichni a přitom nikdo.“ Kdo je předkládal? Jaké argumenty padaly při projednávání? A kdo jak hlasoval? V novém seriálu článků rozebereme všechny dosavadní návrhy.

Po úspěšném seriálu článků o pokusech o omezení imunity poslanců a senátorů přinášíme další sérii analýz. Tentokrát si rozebereme všechy dosavadní pokusy o prosazení zákona o obecném celostátním referendu. Nebudeme se přitom snahami prosadit konání jednorázového referenda o dílčí věci, například o přímé volbě prezidenta nebo o vstupu ČR do NATO.

Ústava České republiky (článek 2) říká, že "ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo." Podle části politické reprezentace to znamená, že každé konání celostátního referenda vyžaduje přijetí zvláštního ústavního zákona. Zatím bylo tímto způsobem uspořádáno referendum o vstupu do EU.

Podle jiných politiků ovšem ústava předpokládá přijetí obecného zákona, který by umožnil konání celostátního referenda po splnění předepsaných podmínek. Zatím bylo předloženo 12 návrhů na přijetí takového ústavního zákona. V tomto seriálu článků je postupně rozebereme.

Ve čtvrtém díle se podíváme na další návrh, tentokrát z roku 1998.


Rok 1998, předkladatelé Zdeněk Jičínský (ČSSD) a další poslanci

Období proslulé opoziční smlouvy s sebou přineslo i první snahu vládnoucí strany o prosazení referenda do ústavy. ČSSD se však v tomto případě nesetkala s podporou svého partnera ODS. Návrh se snažil reflektovat některé z námitek, které provázely jeho o rok staršího předchůdce, z něhož však do značné míry vychází. Chybí zde například možnost lidové zákonodárné iniciativy.

Kdo může vyvolat referendum: Vláda a alespoň 80 poslanců. Tento nízký počet dovoluje, aby referendum využívala i opozice.

O čem nelze rozhodovat: lidská práva, volba a odvolávání politiků, závazky vyplývající pro ČR z mezinárodních smluv, příjmy a výdaje státu, rozhodnutí soudní moci.

K přijetí návrhu v referendu je potřeba: Nadpoloviční většina hlasujících při účasti alespoň jedné třetiny oprávněných voličů.

Rozhodnutí referenda lze zvrátit: V případě referenda o zákonu je třeba tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů, a to nejdříve v následujícím volebním období. V případě referenda o ústavním zákonu je třeba dvou třetin všech poslanců a dvou třetin přítomných senátorů, a to nejdříve v následujícím volebním období. Fakticky je to tedy extrémně obtížné.

Další zajímavosti: Třetina poslanců mohla navrhnout, aby se v referendu hlasovalo o vstupu ČR do svazku s jinými státy. V té době se to týkalo hlavně členství v NATO.

Stanovisko vlády doporučovalo upravit znění tak, že se vypustí možnost hlasovat o ústavních zákonech. Tím by se ustoupilo odpůrcům z řad ODS. Jenže šlo o pouhý zastírací manévr.

Potřeba referenda byla v rozpravě během 1. čtení opakovaně zdůrazňována např. Zdeňkem Jičínským (ČSSD) už z důvodu otázky vstupu do organizací typu EU či NATO. Kdo jiný by o delegování části státní suverenity měl rozhodnout, než občané sami?

Námitkou byla eventualita speciálního ústavního zákonu pro konkrétní příležitost (což se nakonec také stalo). Marek Benda (ODS) se proti obsahu návrhu se vymezil mimo jiné těmito slovy: „...není možné připustit, aby návrh ústavního zákona o referendu byl měněn referendovým hlasováním.“ Pavlu Němcovi (Unie svobody) vadilo příliš nízké kvorum.

Ivan Langer (ODS) volal po koncepčnějších změnách ústavy, kdy by proběhlo více změn najednou. To mělo určitý ohlas i na levici. Vojtěch Filip (KSČM) kontroval Bendovi s tím, že občan je neméně suverénní rozhodovat o změnách ústavy, jako je člen Parlamentu. Kvorum pak označil za příliš vysoké.

Ve 2. čtení se debata v podstatě opakovala. Jičínský (ČSSD) viděl referendum jako lék na „blbou náladu“ a prostředek k navrácení důvěry občanů k ústavním institucím. Jako brouka do hlavy se snažil pravicovým poslancům nasadit postoj předsedy bavorské CSU Stoibera, který referendum vnímal kladně. Druhá strana to nechala bez komentáře.


S asi nejzajímavější myšlenkou přišel Cyril Svoboda (KDU-ČSL), jenž byl proti a vytasil se s alternativním návrhem, podle něhož by mohli občané hlasovat o věcném záměru zákona a v rámci zákonodárné iniciativy, kterou jeho návrh zahrnoval, by tak nebylo rozhodování přímo o konkrétním textu zákona.

Asi nebude překvapením, že v pořadí druhý Jičínského návrh neprošel, nehledě na existenci opoziční smlouvy. Levice byla jako už tradičně pro referendum, pravice proti, nikdo se nezdržel. Přestože toho času byla jasně patrná snaha ODS a ČSSD marginalizovat ostatní politické subjekty, v některých otázkách kooperovat nemohly. Přes referendum prostě nejel vlak.

Hlasování po jménech (Hlasy pro návrh znamenají odmítnutí referenda.)

Filip Legát, KohoVolit.eu

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.


Předchozí díly:

Kdo (ne)chce referenda? Díl 1.

Kdo (ne)chce referenda? Díl 2.

Kdo (ne)chce referenda? Díl 3.

Autor: D K | čtvrtek 23.2.2012 16:11 | karma článku: 9.43 | přečteno: 576x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 137 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 27.49 | Přečteno: 554 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 523 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 471 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2310 | Diskuse
Počet článků 395 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1168

Podpořeno fondem Otakara Motejla.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...