Zákon, který pro politiky neplatí

V roce 2006 byl schválen zákon o střetu zájmů. O pět let později ho čtvrtina poslanců porušuje. S tímto zjištěním přišlo občanské sdružení Oživení. Porušení zákona shledalo ve sto dvaceti třech případech. Mandatorní výbor Sněmovny se brání, že není v jeho možnostech zkontrolovat všechna prohlášení.

Výsměchem občanům je fakt, že jediným možným trestem za porušení zákona o střetu zájmů je pokuta v maximální výši 50 000 korun. A aby bylo úplně zaručené, že ji nikdy nikdo nedostane, má ji udělit úřad obce, kde daný politik žije. A jistě si dovedete představit vystrašeného starostu, jak pokutuje nějakého obávaného "kmotra", že?

V analýze sdružení Oživení se píše, že ve sto dvaadvaceti případech provinění politiků šlo o porušení „povinnosti uvést přesně, úplně a pravdivě informace o vykonávaných činnostech, zejména neuvedení vlastnictví obchodního podílu společnosti, neuvedení výkonu funkce ve statutárních orgánech společnosti (jednatel, člen dozorčí rady, člen představenstva), neuvedení pracovního poměru (ředitelka základní školy), neuvedení živnostenského oprávnění“.

V jednom případě se jednalo o „porušení povinnosti uvést přesně, úplně a pravdivě informace o nabytém majetku – neuvedení hodnoty nabytého daru (soubor nemovitostí)“. Zákon se nevztahuje na veřejné funkcionáře, jako je například guvernér ČNB, inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů, ti proto byli ze srovnání vyňati.

Seznam všech proviněných najdete zde.

Z vlády se proti zákonu provinili 4 z 16, tj. jedna čtvrtina. Jde o Jiřího Bessera, Pavla Drobila, Alexandra Vondru a Tomáše Chalupu, dnes už bývalého ministra životního prostředí. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR sdružení zaznamenalo 48 přestupků, senátoři nedodrželi zákon v 29 případech a ze 135 radních se provinilo 40 z nich. Z devětašedesáti zkoumaných veřejných funkcionářů nedodrželo zákon deset.

Podle předsedy Oživení Štěpána Rattaye je „rekordmanem (v počtu přestupků – pozn. autora) senátor a radní za Královéhradecký kraj Josef Táborský, který působí zároveň v představenstvu společností Centrum evropského projektování, a.s., ZOO Dvůr Králové, a.s., SIlvatres HK, a.s., Letecké služby Hradec Králové, a.s. a v dozorčí radě ve společnosti Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, a.s“.

Mezi politiky, kteří zamlčeni živnostenského oprávnění, patří senátorka Hana Doupovcová, Daniela Filipiová, Alena Gajdůšková a poslankyně Miroslava Němcová. Z porovnání krajů vychází nejhůře Moravskoslezský kraj (54,5% funkcionářů), následuje kraj Královéhradecký (44,4%) a třetí místo získal Liberecký kraj (44,4%).

Rozdílný byl i přístup krajů k poskytování přístupu do registru. Do něho může získat podle zákona přístup kdokoliv, musí ale podat elektronickou žádost. Délka doby, po kterou může člověk nahlížet do registru, se kraj od kraje liší. Pět krajů, mezi nimiž byl kraj Vysočina, Karlovarský, Jihomoravský, Pardubický a Ústecký, poskytly sdružení přístup neomezený. Na druhé straně čtyři kraje umožnil náhled do registru na pouhý jeden den. Šlo o kraj Zlínský, Moravskoslezský, Královéhradecký a Liberecký.

Při pohledu na politickou příslušnost dopadli nejhůře politici ČSSD. Ti se provinili v 60 případech. Na druhém místě se umístila vládní ODS s 24 přestupky, následovaná TOP 09 s 12. Členové nejmenší koaliční strany Věci veřejné se proti zákonu provinili ve čtyřech případech, opoziční KSČM pětkrát.

Ze srovnání rovněž vyplývá, že senátoři jsou v porušování zákonu o střetu zájmů pilnější než poslanci. V horní komoře parlamentu se provinilo 35,8% senátorů, v dolní komoře 24% poslanců. Pomyslné vítězství si ze srovnání odnesl kraj Karlovarský. V západočeském kraji nebyl zjištěn jediný přestupek.

Sdružení Oživení podalo oznámení na 122 veřejných funkcionářů, kteří porušili zákon o střetu zájmů. Maximální výše pokuty za porušení zákona je 50 000 korun. Zákon o střetu zájmů nedodržel každý čtvrtý politik, možná by tak nebylo od věci přemýšlet nad zvýšením hranice sankce.

Jen tak pro zajímavost: V Norsku jsou na jeden týden v roce zveřejňována úplná daňová přiznání nejen politiků, ale dokonce všech obyvatel státu, a to včetně stavů všech jejich účtů. Jistě, je to u nás jen těžko představitelný zásah do soukromí, ale na druhou stranu se tam krade o poznání méně než u nás.

Nebylo by na škodu, kdybychom se v průhlednosti finanční situace politiků posunuli alespoň trochu blíže zemím, jako je třeba Norsko.

Klára Zelenková, KohoVolit.eu

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.

Dále čtěte:

Kdo odpustil pokuty za znečištění?

EU dala občanům nástroj na pohřbení ACTA

Kdo (ne)chce referenda? Díl 3.