5. ledna 2012
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 7.
Omezení imunity poslanců a senátorů patří ke změnám ústavy, které „chtějí všichni a přitom nikdo.“ Kdo je předkládal? Jaké argumenty padaly při projednávání? A kdo jak hlasoval? V seriálu článků rozebereme všechny dosavadní návrhy.
Snahy o zúžení imnuty se táhnou již od roku 1993 až do současnosti, přičemž z 18 dosavadních návrhů byl úspěšný jen jeden. Nyní leží ve Sněmovně v pořadí devatenáctý pokus o změnu.
Úprava ústavy (článek 27) v otázce imunity zajišťuje českým poslancům a senátorům jednu z nejrozsáhlejších imunit mezi evropskými zákonodárci. Kontroverzní je hlavně celoživotní trestní imunita v případě, že komora, jejímž je politik členem, nedá souhlas k jeho stíhání.
Hlasovat přitom může sám politik, o jehož vydání se jedná. V extrémním případě tak může o svém vlastním vydání rozhodnout sám. Garantována je i imunita za hlasování, za projevy učiněné v parlamentu a přestupková imunita.
V prvních šesti dílech tohoto seriálu jsme dostali až do roku 2009. V sedmém díle se podíváme na další dva návrhy. Byly předloženy v době Fischerovy úřednické vlády. Nešlo však o příliš významné pokusy, které by měly výraznější šanci na úspěch. Obě iniciativy skončily poměrně neslavně.
Rok 2009, předkladatelé Eva Dundáčková (ODS)
Prvním ze zmíněných pokusů byla snaha poslankyně Evy Dundáčkové o prosazení pozměňovacího návrhu změny ústavy, kterým byla zavedena možnost samorozpuštění Poslanecké sněmovny. Pozměňovací návrh měl za cíl úplné zrušení přestupkové imunity.
V hlasování o tomto pozměňovacím návrhu se pro omezení imunity vyslovilo za pouhých 20 poslanců ze 193 přítomných.
Rok 2009, předkladatelé Martin Bursík (Strana zelených) a další
Návrh z dílny skupiny poslanců za Stranu zelených měl za cíl zrušení přestupkové a celoživotní procesní imunitu poslanců a senátorů. Zachována měla zůstat jen tzv. indemnita vztahující se výroky a hlasování v parlamentu.
Úřednická vláda ve svém stanovisku s návrhem souhlasila, avšak vyslovila požadavek, aby byli do úpravy zahrnuti i soudci Ústavního soudu a aby byly upraveny jednací řády obou komor parlamentu.
Daný návrh se však navzdory třem pokusům ani jednou nepodařilo prosadit k projednání v 1. čtení. Do konce volebního období tak zůstal projednán. Proti zařazení do programu jednání nehlasovali kromě poslanců Strany zelených téměř žádní poslanci, pouze při druhém pokusu zařazení podpořila ČSSD.
Hlasování po jménech (poslední pokus)
V dalším dílu se přehoupne do aktuálního volebního období, čímž se zároveň dostaneme na konec tohoto seriálu. Čekají nás poslední dva díly, přičemž v posledním shrneme argumentaci pro a proti omezení nebo zrušení imunity a přineseme přehled, jak se o imunitě hlasovalo.
Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu
Předchozí díly
D K
Volební program pro volby do evropského parlamentu: Česká Pirátská
Česká pirátská strana, neboli jednoduše Piráti se v letošních evropských volbách bude ucházet o posty europoslanců vůbec poprvé. V národním, ale i mezinárodním měřítku se těší značné oblibě hlavně mezi mladými lidmi, které zaujmou moderními tématy týkajících se především využití internetu. A co konkrétně nabízí Piráti ve svém volebním programu?
D K
Jan Keller: Jak se do Evropy volá…
Kampaně před volbami do Evropského parlamentu pomalu vrcholí. Lídr sociální demokracie, sociolog, filozof, publicista a environmentalista Jan Keller říká, “Evropa bude taková, jakou si ji uděláme.” A jakou Evropu tedy nabízí?
D K
Strana pro Evropu: Pojistka DSSS v Eurovolbách
Na kandidátce č. 29 se lze dočíst, že Dělnická strana sociální spravedlnosti je v koalici se Stranou pro Evropu. Koho by ovšem zajímalo, zda je tato malá záhadná strana podle svého názvu pro-evropská, bude zklamán. Vše nasvědčuje tomu, že je spíše pojistkou DSSS v případě problémů s jejím fungováním.
D K
Volební program k volbám do Evropského parlamentu: Strana Zelených
V květnových volbách do Evropského parlamentu Strana Zelených kandiduje v koalici společně s hnutím Změna, se kterým sdílí většinu programových priorit. Pro Zelené to jsou především moderní energetická politika, tvorba nových pracovních míst, kvalita života a genderová problematika. Motem “Česko dopředu”, chtějí Zelení vyjádřit svůj záměr vést aktivní evropskou politiku.
D K
Česká DSSS ztracena mezi parlamenty
“Rozvrácení Evropské Unie zevnitř”, to je heslem, kterým česká Dělnická strana sociální spravedlnosti (v koalici s Strana pro Evropu) vysvětluje svoji kandidaturu do Evropského parlamentu. Ačkoliv je jejich politika jasně proti-evropská, nakolik se jejich program skutečně týká problematiky České republiky v mezinárodní kontextu zůstává otázkou.
D K
Svobodní chtějí do Evropského parlamentu?
Strana svobodných občanů bývá často vnímána jako strana euroskeptická. Považují stávající pokus o integraci evropských států za slepou uličku a kritizují demokratický deficit Evropské unie. S čím a hlavně proč vůbec tedy chtějí Svobodní kandidovat do Evropského parlamentu?
D K
Programový manifest ČSSD pro Eurovolby
Přesně 23. a 24. května 2014 proběhnou volby do Evropského parlamentu. Samozřejmě se jich zúčastní jedna z našich největších stran, Česká strana sociálně demokratická. Evropské volby se často nazývají volbami druhé kategorie, kvůli nižší volební účasti. To však stranu neodradilo a mezi své čelní kandidáty zařadila například Jana Kellera a Olgu Sehnalovou.
D K
S rozhodováním v evropských volbách pomůže Volební kalkulačka
Občanské sdružení KohoVolit.eu již tradičně před každými volbami spouští Volební kalkulačku, která pomůže voličům při rozhodování v květnových evropských volbách. Jedná se o internetový test, jenž porovnává odpovědi uživatele na relevantní otázky s názory politických stran a kandidátů.
D K
KDU-ČSL v Evropské unii: Hájíme české zájmy
“Chceme Evropu, která respektuje jedinečnost každého státu i národa a zároveň společně řeší globální problémy. Reguluje jen to, co může poškodit společný zájem – třeba dovoz škodlivých hraček či nekvalitních potravin z Asie”. To jsou slova z předvolebního programu lidovců, které nejlépe vystihují záměr strany ve volbách do Evropského parlamentu. Ty se uskuteční 23. - 24. května 2014.
D K
Předvolební program hnutí Ústvit
Nadcházející volby do Evropského parlamentu se v České republice budou konat 23. a 24. května. Oficiálním termínem pro kandidátské nominace byl 18. březen. Do volebního klání se nakonec přihlásilo 39 různých stran, a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury je jednou z nich.
D K
ODS a Eurovolby: Otáčíme EU správným směrem
Deset let na straně českých občanů, pět let proti bruselské byrokracii, regulaci a rozhazování, to jsou úvodní slova předvolebního programu Občanské demokratické strany k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční 23. a 24. května 2014. „Občanští demokraté chtějí Evropskou unii aktivně měnit. Program 'Otáčíme EU správným směrem' symbolizuje náš aktivní a pozitivní přístup k EU a unijní politice,“ vysvětlil předseda ODS Petr Fiala.
D K
Předvolební program KSČM: „Evropu pro lidi“
Základním bodem programu Komunistické strany Čech a Moravy pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 jsou rovné příležitosti a ochrana lidských práv. Základem je tedy sociální politika. To nepochybně odpovídá socialistické ideologii a politické filosofii komunistické strany. Pojďme si přiblížit program strany.
D K
Předvolební program hnutí ANO pro Eurovolby
Hnutí ANO pana Babiše říká, že pokud se chceme mít lépe a zlepšit situaci v České republice, tak musíme mít zastoupení v Evropě. Volby do Evropského parlamentu se budou konat 23. a 24. května 2014. Česká republika bude volit 21 zástupců do evropského parlamentu, což je o jednoho méně při volbách v roce 2009. Celkově budou členské země EU volit 751 poslanců, či poslankyň.
D K
Předvolební program pro volby do Evropského parlamentu: TOP 09
V květnu proběhnou v České republice, již v pořadí třetí, volby do Evropského parlamentu. TOP09 se v nich bude ucházet o posty euro-poslanců vůbec poprvé a to v koalici se stranou Starostové a nezávislí. Pro stranu, která se již od svého vzniku profiluje velice kladně vůči EU a evropské integraci, budou tyto volby po vlně euro-pesimismu v České republice velice důležité.
D K
Stále nevíte koho volit? Vyzkoušejte Volební kalkulačku
Pokud nemáte čas pečlivě pročítat volební programy a vybírat mezi nimi ten nejlepší, vyzkoušejte naše volební kalkulačky. V předvolebním období jsme Vám přinesli také krátké články o volebních programech a lídrech kandidujících politických stran a hnutí.
D K
Vít Bárta – věčná šedá eminence
Podnikatel Vít Bárta, majitel bezpečnostní agentury ABL a bývalý předseda Věcí Veřejných je krom samotné hlavní postavy Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury asi nejznámější postavou tohoto hnutí.
D K
Andrej Babiš - Nejsme politici. Makáme
Nová politická hvězda, která není politikem, maká a chce řídit stát jako firmu. Kdo je Andrej Babiš? Jak a kde vyrůstal a pracoval? Jak vybudoval holding Agrofert a stal se miliardářem?
D K
Karel Schwarzenberg - Agent (TOP) 009
O některých lidech se říká, že je musíte milovat nebo nenávidět. Předseda strany TOP 09 a volební lídr v Praze mezi ně jednoznačně patří. Je toho mnoho, co by se mu dalo vytknout. I přesto je společně s Jiřím Pospíšilem nejpopulárnější pravicovým politikem v ČR. Jaký je Karel Schwarzenberg a co nám o něm řekne jeho životopis?
D K
Ivan Bartoš – lídr s dredy
Nedávno internetem a zvláště na facebooku virálně proběhl obrázek s humorným schématem pro mladé, koho volit. A pokud by chtěli premiéra s dredy, měli by volit Českou pirátskou stranu.
D K
Neznámý předseda lidovců Pavel Bělobrádek
Pavel Bělobrádek je již třetím rokem předsedou KDU-ČSL, strany s druhým největším počtem členů. Přesto je stále relativně neznámý.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
