Kdo (ne)chce imunitu? Díl 2.
Snahy o zúžení imnuty se táhnou již od roku 1993 až do současnosti, přičemž z 18 dosavadních návrhů byl úspěšný jen jeden. V současnosti leží ve Sněmovně v pořadí devatenáctý pokus o změnu.
Úprava ústavy (článek 27) v otázce imunity zajišťuje českým poslancům a senátorům jednu z nejrozsáhlejších imunit mezi evropskými zákonodárci. Kontroverzní je hlavně celoživotní trestní imunita v případě, že komora, jejímž je politik členem, nedá souhlas k jeho stíhání.
Hlasovat přitom může sám politik, o jehož vydání se jedná. V extrémním případě tak může o svém vlastním vydání rozhodnout sám. Garantována je i imunita za hlasování, za projevy učiněné v parlamentu a přestupková imunita.
V minulém díle jsme se podívali na první dva návrhy. Nyní rozebereme další.
Rok 1998, předkladatelé Luděk Zahradníček (ODS) a další (v Senátu)
Skupina senátorů ODS přednesla v roce 1998 dva návrhy. Prvním byla novela ústavy, která měla omezit platnost procesní imunity poslance nebo senátora jen na dobu trvání mandátu v případě, že by ho daná komora nevydala.
V rozpravě návrh senátor Zahradníček obhajoval mimo jiné tím, že už není středověk ani feudalismus, a proto v současné době již není nutná tak rozsáhlá imunita, která podle něj porušuje princip rovnosti občanů před zákonem. K prosazování zásady rovnosti občanů se vyjádřil i senátor Pavel Rychetský (ČSSD).
Senátor Ivan Havlíček (ČSSD) naopak pochyboval, zda je úroveň demokracie už dost vysoká, aby si zákonodárci mohli dovolit takové omezení imunity. Senátor Milan Kondr (ODS) považoval návrh za neodůvodněný. Pokud by prý byla komora postavena před problém skutečného trestného činu, tak by jistě nezaváhala a případného pachatele by vydala.
Proti tomu se postavili senátoři Jiří Vyvadil (ČSSD) a Michael Žantovský (ODA). Tvrdili, že je tomu přesně naopak. Vydáni by podle nich nebyli ti, kteří spáchali kriminální trestný čin, ale právě ti, jejichž vydání by bylo politicky motivováno. Senátor Zdeněk Vojíř (ČSSD) zase požadoval, aby došlo ke "komplexnímu řešení" problematiky imunity.
K návrhu nakonec nebylo přijato žádné usnesení.
Druhý návrh se zabýval přestupkovém imunitou. Ta měla být řešena novelou jednacího řádu Sněmovny. Požadoval, aby poslanci byli za přestupky vyšetřování jako běžní občané. Pouze případy přestupků spáchaných v budově parlamentu se měly zabývat příslušné disciplinární komise.
Návrh byl nakonec senátorem Zahradníčkem stažen během rozpravy, a to ze dvou důvodů. Jednak do něj prý bylo třeba zapracovat další skupiny, například soudce či policisty Navíc na půdě Senátu v té době vznikala iniciativa, která pracovala na dokonalejším návrhu.
Rok 1998, předkladatelé Zdeněk Vojíř (ČSSD) a další (v Senátu)
V následujícím návrhu se senátor Zdeněk Vojíř a jeho kolegové zaměřili na přestupkovou imunitu, která měla být řešena novelou přestupkového zákona a jednacího řádu Sněmovny. Přestupky poslanců měly být i nadále řešeny ve zvláštním režimu, avšak za stejných podmínek jako u ostatních občanů. V případě zániku mandátu měly být potom řešeny v běžném režimu.
Projednávání tohoto návrhu však nebylo nikdy dokončeno, a tak k němu Senát nepřijal ani žádné usnesení.
Rok 1998, předkladatelé Miloslav Výborný (KDU-ČSL) a další
Další z návrhů vzešel s Poslanecké sněmovny. Miloslav Výborný a další poslanci se novelou ústavy znovu snažili o omezení procesní imunity jen po dobu trvání mandátu. Novelou jednacího řádu zase usilovali o zavedení projednávání přestupků poslanců a senátorů v běžném režimu, tedy jako u jiných občanů.
K oběma návrhům vyjádřila souhlasné stanovisko i vláda, přičemž do omezení procesní imunity navrhovala zařadit například i ústavní soudce.
Poslanec Dalibor Matulka (KSČM) vystoupil v rozpravě proti návrhům s tím, že současné podmínky slouží k ochraně poslance před výkonnou mocí. Také požadoval zahrnutí ústavních soudců. Kromě toho by podle něj bylo lepší, kdyby si poslanci mohli při spáchání přestupku možnost vybrat, zda budou podléhat běžnému režimu nebo disciplinární komisi příslušné komory. A to podle toho, zda by se cítili být ohroženi výkonnou mocí.
Poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD) vyčítal návrhu „nekomplexnost“, protože podle něj by se ústava neměla měnit po jednotlivých ustanoveních. I on se vyslovil pro zařazení ústavních soudců do návrhu. Poslanec Petr Koháček (ODS) zase poukázal na nejasnost, jak postupovat v případě, pokud by byl někdo z poslanců pravomocně odsouzen. Měl by mít stále možnost účastnit se jednání Sněmovny nebo by mu byl jeho mandát odebrán?
U obou návrzích bylo odhlasováno usnesení, které vracelo návrhy zpět na dopracování. Fakticky tedy byly shozeny ze stolu.
Hlasování po jménech (Hlasy pro návrh v tomto případě znamenají hlasy proti omezení imnuity.)
Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu
D K
Volební program pro volby do evropského parlamentu: Česká Pirátská
Česká pirátská strana, neboli jednoduše Piráti se v letošních evropských volbách bude ucházet o posty europoslanců vůbec poprvé. V národním, ale i mezinárodním měřítku se těší značné oblibě hlavně mezi mladými lidmi, které zaujmou moderními tématy týkajících se především využití internetu. A co konkrétně nabízí Piráti ve svém volebním programu?
D K
Jan Keller: Jak se do Evropy volá…
Kampaně před volbami do Evropského parlamentu pomalu vrcholí. Lídr sociální demokracie, sociolog, filozof, publicista a environmentalista Jan Keller říká, “Evropa bude taková, jakou si ji uděláme.” A jakou Evropu tedy nabízí?
D K
Strana pro Evropu: Pojistka DSSS v Eurovolbách
Na kandidátce č. 29 se lze dočíst, že Dělnická strana sociální spravedlnosti je v koalici se Stranou pro Evropu. Koho by ovšem zajímalo, zda je tato malá záhadná strana podle svého názvu pro-evropská, bude zklamán. Vše nasvědčuje tomu, že je spíše pojistkou DSSS v případě problémů s jejím fungováním.
D K
Volební program k volbám do Evropského parlamentu: Strana Zelených
V květnových volbách do Evropského parlamentu Strana Zelených kandiduje v koalici společně s hnutím Změna, se kterým sdílí většinu programových priorit. Pro Zelené to jsou především moderní energetická politika, tvorba nových pracovních míst, kvalita života a genderová problematika. Motem “Česko dopředu”, chtějí Zelení vyjádřit svůj záměr vést aktivní evropskou politiku.
D K
Česká DSSS ztracena mezi parlamenty
“Rozvrácení Evropské Unie zevnitř”, to je heslem, kterým česká Dělnická strana sociální spravedlnosti (v koalici s Strana pro Evropu) vysvětluje svoji kandidaturu do Evropského parlamentu. Ačkoliv je jejich politika jasně proti-evropská, nakolik se jejich program skutečně týká problematiky České republiky v mezinárodní kontextu zůstává otázkou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman
Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...