16. listopadu 2011
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 1.
Omezení imunity poslanců a senátorů patří ke změnám ústavy, které „chtějí všichni a přitom nikdo“ Kdo je předkládal? Jaké argumenty padaly při projednávání? A kdo jak hlasoval? V seriálu článků rozebereme všechny dosavadní návrhy.
Všechny díly tohoto seriálu:
Snahy o zúžení imnuty se táhnou již od roku 1993 až do současnosti, přičemž z 18 dosavadních návrhů byl úspěšný jen jeden. V současnosti leží ve Sněmovně v pořadí devatenáctý pokus o změnu.
Úprava ústavy (článek 27) v otázce imunity zajišťuje českým poslancům a senátorům jednu z nejrozsáhlejších imunit mezi evropskými zákonodárci. Kontroverzní je hlavně celoživotní trestní imunita v případě, že komora, jejímž je politik členem, nedá souhlas k jeho stíhání.
Hlasovat přitom může sám politik, o jehož vydání se jedná. V extrémním případě tak může o svém vlastním vydání rozhodnout sám. Garantována je i imunita za hlasování, za projevy učiněné v parlamentu a přestupková imunita.
V tomto dílu se podíváme na první dva pokusy.
Rok 1995, předkladatelé Anna Röschová (ODS) a další
Prvním pokusem byl návrh na omezení přestupkové imunity poslanců a senátorů. Nebylo totiž jasné, podle jakých zákonů mají být přestupky poslanců a senátorů projednávané. Jejich přestupky se podle tohoto návrhu měly řešit na základě přestupkového zákona.
V rozpravě nezazněly (kromě odůvodnění návrhu) žádná jiná vystoupení pro návrh nebo proti němu. V konečném hlasování se ze 121 poslanců vyslovilo za přijetí jen 24 poslanců. Proti bylo 48 a zbytek se hlasování zdržel nebo se hlasování neúčastnil.
Rok 1997, předkladatelé Hana Marvanová (US) a další
Druhý pokus byl namířen proti přestupkové i procesní imunitě. Návrh týkající se přestupkové imunity se shodoval s předchozím pokusem. Návrh na omezení procesní imunity požadoval její omezení pouze na dobu trvání mandátu.
Návrhy obou změn byly odeslány vládě k vyjádření stanoviska. K omezení procesní imunity se vyjádřila souhlasně, ale k omezení přestupkové imunity vydala nesouhlasné stanovisko. Kritizovala například to, že by zavedl jiný právní režim pro poslance a jiný pro senátory, což není žádoucí. Nepřípustný byl i zásah do ústavního pořádku předpisem nižší právní síly než je ústavní zákon.
V diskusi zaznělo několik argumentům pro i proti. Podle Hany Marvanové byly výhody, které poslancům imunita přináší, příliš široké a neopodstatněné. Pavel Dostál (ČSSD) zase proti strachu ze šikany poslanců policisty argumentoval tím, že oproti běžným občanům mají poslanci i tak více možností se bránit jako běžní občané.
V rozpravě proti návrhu vystoupil například Milan Loukotě (SPR-RSČ). Ten uvedl, že jejich přijetí umožní zastrašování nebo zadržování poslanců. Pavel Maixner (SPR-RSČ) se zase obával, že demokracie v ČR ještě nefunguje tak dobře, aby se poslanci nemuseli bát zneužití výkonné a soudní moci. Často také zaznívalo obviňování z populismu a mediálního zneužívání imunity.
U obou návrhů bylo odhlasováno, aby byly vráceny k přepracování. Hlasování po jménech (Hlasy pro návrh tedy v tomto případě znamenají hlasy proti omezení imnuity.)
Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu
Proč gotická památka ustoupí nákupnímu centru?
D K
Volební program pro volby do evropského parlamentu: Česká Pirátská
Česká pirátská strana, neboli jednoduše Piráti se v letošních evropských volbách bude ucházet o posty europoslanců vůbec poprvé. V národním, ale i mezinárodním měřítku se těší značné oblibě hlavně mezi mladými lidmi, které zaujmou moderními tématy týkajících se především využití internetu. A co konkrétně nabízí Piráti ve svém volebním programu?
D K
Jan Keller: Jak se do Evropy volá…
Kampaně před volbami do Evropského parlamentu pomalu vrcholí. Lídr sociální demokracie, sociolog, filozof, publicista a environmentalista Jan Keller říká, “Evropa bude taková, jakou si ji uděláme.” A jakou Evropu tedy nabízí?
D K
Strana pro Evropu: Pojistka DSSS v Eurovolbách
Na kandidátce č. 29 se lze dočíst, že Dělnická strana sociální spravedlnosti je v koalici se Stranou pro Evropu. Koho by ovšem zajímalo, zda je tato malá záhadná strana podle svého názvu pro-evropská, bude zklamán. Vše nasvědčuje tomu, že je spíše pojistkou DSSS v případě problémů s jejím fungováním.
D K
Volební program k volbám do Evropského parlamentu: Strana Zelených
V květnových volbách do Evropského parlamentu Strana Zelených kandiduje v koalici společně s hnutím Změna, se kterým sdílí většinu programových priorit. Pro Zelené to jsou především moderní energetická politika, tvorba nových pracovních míst, kvalita života a genderová problematika. Motem “Česko dopředu”, chtějí Zelení vyjádřit svůj záměr vést aktivní evropskou politiku.
D K
Česká DSSS ztracena mezi parlamenty
“Rozvrácení Evropské Unie zevnitř”, to je heslem, kterým česká Dělnická strana sociální spravedlnosti (v koalici s Strana pro Evropu) vysvětluje svoji kandidaturu do Evropského parlamentu. Ačkoliv je jejich politika jasně proti-evropská, nakolik se jejich program skutečně týká problematiky České republiky v mezinárodní kontextu zůstává otázkou.
D K
Svobodní chtějí do Evropského parlamentu?
Strana svobodných občanů bývá často vnímána jako strana euroskeptická. Považují stávající pokus o integraci evropských států za slepou uličku a kritizují demokratický deficit Evropské unie. S čím a hlavně proč vůbec tedy chtějí Svobodní kandidovat do Evropského parlamentu?
D K
Programový manifest ČSSD pro Eurovolby
Přesně 23. a 24. května 2014 proběhnou volby do Evropského parlamentu. Samozřejmě se jich zúčastní jedna z našich největších stran, Česká strana sociálně demokratická. Evropské volby se často nazývají volbami druhé kategorie, kvůli nižší volební účasti. To však stranu neodradilo a mezi své čelní kandidáty zařadila například Jana Kellera a Olgu Sehnalovou.
D K
S rozhodováním v evropských volbách pomůže Volební kalkulačka
Občanské sdružení KohoVolit.eu již tradičně před každými volbami spouští Volební kalkulačku, která pomůže voličům při rozhodování v květnových evropských volbách. Jedná se o internetový test, jenž porovnává odpovědi uživatele na relevantní otázky s názory politických stran a kandidátů.
D K
KDU-ČSL v Evropské unii: Hájíme české zájmy
“Chceme Evropu, která respektuje jedinečnost každého státu i národa a zároveň společně řeší globální problémy. Reguluje jen to, co může poškodit společný zájem – třeba dovoz škodlivých hraček či nekvalitních potravin z Asie”. To jsou slova z předvolebního programu lidovců, které nejlépe vystihují záměr strany ve volbách do Evropského parlamentu. Ty se uskuteční 23. - 24. května 2014.
D K
Předvolební program hnutí Ústvit
Nadcházející volby do Evropského parlamentu se v České republice budou konat 23. a 24. května. Oficiálním termínem pro kandidátské nominace byl 18. březen. Do volebního klání se nakonec přihlásilo 39 různých stran, a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury je jednou z nich.
D K
ODS a Eurovolby: Otáčíme EU správným směrem
Deset let na straně českých občanů, pět let proti bruselské byrokracii, regulaci a rozhazování, to jsou úvodní slova předvolebního programu Občanské demokratické strany k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční 23. a 24. května 2014. „Občanští demokraté chtějí Evropskou unii aktivně měnit. Program 'Otáčíme EU správným směrem' symbolizuje náš aktivní a pozitivní přístup k EU a unijní politice,“ vysvětlil předseda ODS Petr Fiala.
D K
Předvolební program KSČM: „Evropu pro lidi“
Základním bodem programu Komunistické strany Čech a Moravy pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 jsou rovné příležitosti a ochrana lidských práv. Základem je tedy sociální politika. To nepochybně odpovídá socialistické ideologii a politické filosofii komunistické strany. Pojďme si přiblížit program strany.
D K
Předvolební program hnutí ANO pro Eurovolby
Hnutí ANO pana Babiše říká, že pokud se chceme mít lépe a zlepšit situaci v České republice, tak musíme mít zastoupení v Evropě. Volby do Evropského parlamentu se budou konat 23. a 24. května 2014. Česká republika bude volit 21 zástupců do evropského parlamentu, což je o jednoho méně při volbách v roce 2009. Celkově budou členské země EU volit 751 poslanců, či poslankyň.
D K
Předvolební program pro volby do Evropského parlamentu: TOP 09
V květnu proběhnou v České republice, již v pořadí třetí, volby do Evropského parlamentu. TOP09 se v nich bude ucházet o posty euro-poslanců vůbec poprvé a to v koalici se stranou Starostové a nezávislí. Pro stranu, která se již od svého vzniku profiluje velice kladně vůči EU a evropské integraci, budou tyto volby po vlně euro-pesimismu v České republice velice důležité.
D K
Stále nevíte koho volit? Vyzkoušejte Volební kalkulačku
Pokud nemáte čas pečlivě pročítat volební programy a vybírat mezi nimi ten nejlepší, vyzkoušejte naše volební kalkulačky. V předvolebním období jsme Vám přinesli také krátké články o volebních programech a lídrech kandidujících politických stran a hnutí.
D K
Vít Bárta – věčná šedá eminence
Podnikatel Vít Bárta, majitel bezpečnostní agentury ABL a bývalý předseda Věcí Veřejných je krom samotné hlavní postavy Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury asi nejznámější postavou tohoto hnutí.
D K
Andrej Babiš - Nejsme politici. Makáme
Nová politická hvězda, která není politikem, maká a chce řídit stát jako firmu. Kdo je Andrej Babiš? Jak a kde vyrůstal a pracoval? Jak vybudoval holding Agrofert a stal se miliardářem?
D K
Karel Schwarzenberg - Agent (TOP) 009
O některých lidech se říká, že je musíte milovat nebo nenávidět. Předseda strany TOP 09 a volební lídr v Praze mezi ně jednoznačně patří. Je toho mnoho, co by se mu dalo vytknout. I přesto je společně s Jiřím Pospíšilem nejpopulárnější pravicovým politikem v ČR. Jaký je Karel Schwarzenberg a co nám o něm řekne jeho životopis?
D K
Ivan Bartoš – lídr s dredy
Nedávno internetem a zvláště na facebooku virálně proběhl obrázek s humorným schématem pro mladé, koho volit. A pokud by chtěli premiéra s dredy, měli by volit Českou pirátskou stranu.
D K
Neznámý předseda lidovců Pavel Bělobrádek
Pavel Bělobrádek je již třetím rokem předsedou KDU-ČSL, strany s druhým největším počtem členů. Přesto je stále relativně neznámý.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
