Inventura demokracie: Občanská aktivita je potřebná i přirozená

V dnešním rozhovoru si představíme studentskou iniciativu, která se snaží o politickou neutrálnost a korektnost ve své práci. Tato iniciativa se skládá z aktivních studentů, kterým není jedno, co se děje v naší zemi. Za Inventuru demokracie nabídku k rozhovoru přijali Tomáš Drážný a Tomáš Kopečný.

Mohli byste ve stručnosti představit vaši iniciativu?

Inventura demokracie vznikla před třemi lety jako projekt několika studentů, kteří chtěli od politiků k dvacátému výročí Sametové revoluce dárek – napravení čtyř legislativních absurdit.

Konkrétně se jednalo o neomezenou imunitu zákonodárců, nekontrolovatelný lobbing, netransparentní zadávání veřejných zakázek a politické obsazování mediálních rad.

Když se k 17. listopadu 2009 nic nezměnilo, přebrala inciativu jiná skupina studentů, která tyto symbolické projevy péče o demokracii začala od poslanců vyžadovat systematicky. S konkrétními návrhy na legislativní změny jsme na jednání během vytváření programového prohlášení vlády, které všechny tyto body podporuje.

Posléze jsme se snažili poslance dotlačit k tomu, aby k legislativním změnám došlo. Po dvou letech jsme ale stále na bodě, ze kterého jsme vycházeli. Snažíme se tak soustředit na nové oblasti, ve kterých bychom mohli plnit náš hlavní cíl: ukazovat, že aktivita ve veřejném prostoru je nejen užitečná a potřebná, ale navíc i velmi přirozená – totiž že kontakt s našimi volenými zastupiteli by měl být samozřejmostí.

Navzdory dojmu oboustranné vzdálenosti totiž není nic snazšího, než si o tom, co nám vadí, s nimi jít promluvit. Tím se také snažíme ostatním ukazovat, že když takto bude náš veřejný prostor střežit dost lidí, nebudou si ti nepoctiví z politiků dovolovat tolik, jako kdyby o jejich aktivity nikdo zájem nejevil.

Na čem konkrétně pracujete?

Vytváříme stránky Wikipedie o našich dvou nových tématech – zákonu o státní službě a zákonu o financování politických stran. Zároveň po našich dlouhodobých zkušenostech s neustálými sliby, které se nenaplňují, se snažíme našimi aktivitami vnést také trochu sarkasmu a vtipu do jinak vážných problémů.

Neustále tak vymýšlíme vtipné formy vyjádření nesouhlasu s některými rysy naší politické scény – jako například rozdávání sáčků na zvracení před Poslaneckou sněmovnou v rámci protestu proti odsouzeným či z kriminální činnosti evidentně (odposlechy) usvědčenými poslanci, kteří se odmítají vzdát svého mandátu.

A v neposlední řadě jsme se zapojili jako zakládající členové do iniciativy Vraťte nám stát. V reakci na zveřejněné odposlechy Béma a Janouška požadujeme, aby byla parlamentem zřízena z občanů složená komise, která by po bezpečnostním prověření mohla nahlédnout do svazků BIS a upozornit na konkrétní podobu napojení vysokých státních představitelů na složky organizovaného zločinu.

BIS totiž už v roce 2007 upozorňovala na to, že spojení některých politiků se světem zločinu představuje zásadní nebezpečí pro naše ústavní demokratické zřízení. Jako úplně základní krok by tak komise měla říct, zda nějaký ústavní činitel, kterému BIS podávala tyto zprávy (prezident, premiér), o zločinných aktivitách ohrožujících demokratický systém v této zemi věděl a kryl je. I v tomto případě máme samozřejmě připraven konkrétní postup s konstruktivními návrhy při jednání s předsedy politických stran a jejich klubů a dodržujeme striktní zásadu nestrannosti.

Kdy byla vaše iniciativa založena?

V roce 2008 skupinou studentů převážně filozofické fakulty UK, kteří plánovali projekt zaměřený k 20. Výročí pádu komunismu. Celá věc byla tedy zpočátku orientovaná na datum 17.11. 2009, kdy požadovala od politiků „dárky“ k dvacátým narozeninám v podobě legislativncích změn ve 4 vytyčených tématech.

Naše skupina převzala toto snažení na začátku roku 2010, kdy stará garda odešla a předala nám oteže. My jsme nové působení Inventury demokracie trochu pozměnili, neorientujeme se již na žádné datum v budoucnu a spíše se snažíme kontinuálně, dokud se nám naše požadavky nesplní.

Jakých jste dosáhli ve své práci úspěchů?

Původně pro nás úspěchem bylo, že naše požadavky brali poslanci zdánlivě vážně. Když se ale dlouho nic nedělo, začali jsme o tomto pochybovat. Takže nyní si hlavně ceníme toho, že se nám do určité míry poutat pozornost lidí na problémy, které tu jsou, a povzbuzovat je v aktivitě. Nejlepší ukázkou jsou naše přednášky na středních školách – ukázat alternativní možnosti k nadávání u piva je podle mne ohromně důležité.

Jaké máte plány do budoucna?

Máme mnoho nových členů z dalších krajů republiky, takže budeme rádi, když se nám podaří naše činnosti takto místně rozšířit a tím podporovat občanskou aktivitu po celé zemi. V rámci projektu stínové protikorupční platformy organizovaného Ekologickým právním servisem se nadále budeme snažit konstruktivně přicházet s konkrétními návrhy, jak se vypořádat s některými z problémů, které politickou kulturu v naší zemi sužují. Zároveň ale chceme být aktivní tak, abychom trochu odlehčili ten nepříliš veselý pohled na to, co se u nás děje.

Co Vám nejvíce komplikuje práci?

Nečitelnost záměrů našich volených zástupců. Přestože s námi principiálně téměř všichni souhlasí, nakonec se to vždy někde zasekne. Příkladem za vše je otázka omezení imunity poslanců a senátorů; nejprve zcela minimální omezení imunity sami poslanci odmítli v prosinci 2010.

V reakci na to jsme při dalším hlasování vytvořili video „Nebudu mít sexu, dokud si poslanci neomezí imunitu“ a před Sněmovnou jsme poté před hlasováním rozdávali pomeranče, aby si naši zákonodárci uvědomili, že pro celou společnost je zdravější imunita, kterou jim nabízíme my. Když to pak z nejpodivnějších a někdy i zcela absurdních důvodů odmítli senátoři (viz náš soupis těchto absurdit na našem webu), bylo to velké zklamání.

Kolik lidí pro vás pracuje?

Máme mezi deseti a dvaceti aktivních členů a dalších přibližně padesát podporovatelů, kteří s námi o věcech diskutují.

Odkud získáváte finance na provoz?

Provoz u nás udržují jen nové nápady a pocit zodpovědnosti, že by se s politickou situací tady mělo něco dělat. A to nás nic nestojí. Jediné výdaje, které jsme měli, byly pro střihače, na což jsme využili grant od Open Society Fund.

Veronika Bajerová, KohoVolit.eu. Podpořeno fondem Otakara Motejla.

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.

Dále čtěte:

Kdo (ne)chce referenda? Díl 10.

Je financování TOP 09 opravdu transparentní?

Bojí se strany svých slibů z minulých krajských voleb?