Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Keller: Jak se do Evropy volá…

14. 05. 2014 9:11:00
Kampaně před volbami do Evropského parlamentu pomalu vrcholí. Lídr sociální demokracie, sociolog, filozof, publicista a environmentalista Jan Keller říká, “Evropa bude taková, jakou si ji uděláme.” A jakou Evropu tedy nabízí?

V 70. letech, Jan Keller, vstoupil jako osmnáctiletý do KSČ. Mezi roky 1974-1979 na univerzitě v Brně vystudoval historii a sociologii, kde poté v roce 1980 získal i doktorský titul. Po studiu se, do konce roku 1980, věnoval interní aspirantuře na Filozofickém ústavu ČSAV v Praze, poté pracoval jako závozník v pivovaru Nošovice a středoškolský pedagog. V letech 1982-1992 působil na Filozofické fakultě jako odborný asistent. Následně byl jmenován docentem. Na Masarykově Univerzitě se podílel na zavádění oboru humanitní environmentalistiky. V roce 1999 získal profesuru v oboru sociologie. Od roku 2000 působí jako profesor Katedry sociální práce Zdravotně sociální fakulty ostravské univerzity. Zúčastnil se prezidentských voleb, v roce 2013, kde působil jako poradce kandidáta na prezidenta Jiřího Dienstbiera. V letošním roce byl zvolen jako lídr kandidátky ČSSD pro nastávající volby do Evropského parlamentu v květnu 2014, kandiduje jako nestraník.

Jan Keller se vyjádřil k novým pracovním místům, což je jeden z bodů předvolebního programu. Podle něj nedostatek plnohodnotné práce, práce zajišťující spořádaný a důstojný život, a zároveň přesun peněz z produktivní ekonomiky do riskantních finančních operací patří k procesům, které přímo ohrožují fungování evropského sociálního modelu. Upozorňuje na to, že podobné procesy vedly v minulosti k velké hospodářské krizi a ke světovým válkám.

Jan Keller v posledních týdnech odpovídal na otázky vycházející z předvolebního programu ČSSD, na jejíž kandidátce figuruje. Například, jak by si představoval řešení nezaměstnanosti v rámci Evropské unie? Na to odpovídá, že musí jít o řadu malých kroků specifických podle podmínek daných zemí. Jako konkrétní opatření zmínil dělbu práce a vysvětloval ji na příkladu propočtu, který před 30 lety učinil francouzský sociolog André Gorz. Průměrný zaměstnaný pracoval za rok 1600 hodin, nezaměstnaných byly 3-4 miliony. Nezaměstnanost by byla zlikvidována, pokud by měl nezaměstnaný šanci odpracovat 1000 hodin za stejný plat. Rozdíl ve mzdách by musel být hrazen z vytvořeného fondu. Zde se nabízí otázka, kolik politiků by bylo ochotno vůbec jen uvažovat o tom, že by platily rozdíly ve mzdách z předem určeného fondu a odkud by se peníze do fondu získávaly. Dále pan Keller navrhoval řešit financování zastavením masového úniku peněz do daňových rájů. Keller konkretizoval, že by mělo jít o princip čtyřdenní pracovní doby, ale zdůraznil zachování platů, aby neklesla kupní síla obyvatelstva zajištující ekonomický rozvoj. Tento postoj by určitě mnoho pracujících lidí uvítalo, ale určitě už méně majitelé firem či podniků, u kterých by hrozil pokles produkce.

Další otázkou bylo řešení problému imigrace do zemí EU. Podle Jana Kellera jde tento problém řešit pouze tímto stylem: "Snažit se udělat maximum pro to, aby ti lidé neměli důvod utíkat ze svých vlastních zemí. Pokud se nestabilizuje prostředí mimo Evropu, budou se sem ti lidé masově hrnout," uvedl Keller. Pan kandidát do evropského parlamentu sice neuvádí přesně, co by chtěl, nebo by bylo nutné udělat, ale i tak lze říci, že je tento problém běh na dlouhou trať.

23. a 24. května 2014 se konají volby do Evropského parlamentu. Víte, která kandidátská strana se staví k problémům stejně jako Vy? Kdo Vás chce doopravdy zastupovat v EU? Zkuste si naši Volební kalkulačku!

Autor: Petr Prokop, KohoVolit.eu


Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu), DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč, odchází automaticky každý měsíc po 1 rok) O našich dalších stejně zajímavých článcích se můžete dozvědět, když nás zalajkujete na Facebooku:

Autor: KohoVolit.eu | středa 14.5.2014 9:11 | karma článku: 9.61 | přečteno: 782x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Martin Psota

Fanoušci Putina - extrémní pravice v Evropě a Kremelský démon

Zatímco Donald Trump znovuobjevil protekcionismus ve Spojených státech, extrémní Evropské právo v čele Maďarska a Polska se pomalu blíží k Moskvě. Jakou hru hraje Rusko?

29.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 433 | Diskuse

Jiří Kindl

Rusko 2

Takže další díl o práci ruských špionážních agentur. Čerpla jsem to z uvedené knihy a je tam toho mnohem víc. Jinak je to kniha velmi zajímá a dobře se čte. O spoustě věci jsem vděl kuse z tisku, ale tady je to rozvedené

29.3.2017 v 16:52 | Karma článku: 17.42 | Přečteno: 468 | Diskuse

Jan Sova

Byl důvodem pálení knih v románu 451 stupňů Fahrenheita multikulturalismus?

Zkuste za okny vyvěsit vlajku České republiky a uvidíte, kolik lidí bude urážet a... možná vám jí i strhnou a spálí. V románu se knihy pálily z důvodu politické korektnosti v příliš "multikulty" světě, my zatím pálíme jen národy.

29.3.2017 v 16:45 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 714 | Diskuse

Michal Dzmuran

Hnutí Duha se mění na Hnědá Duha

Zpráva z Rádia Jerevan: U příležitosti přijetí novely Zákona o ochraně přírody a krajiny aktivisté mění název Hnutí Duha na Hnědá Duha.

29.3.2017 v 16:29 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 622 | Diskuse

Jan Dvořák

Miloš Zeman neřekl o prof. Drahošovi křivého slůvka

Dosluhující prezident se úzkostlivě drží svého slibu, že bude „ignorovat“ protikandidáty, i kdyby se do něj naváželi o s to šest. Prubířským kamenem bylo oznámení prof. Drahoše, že bude kandidovat.

29.3.2017 v 15:49 | Karma článku: 20.92 | Přečteno: 767 | Diskuse
Počet článků 395 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1150
Podpořeno fondem Otakara Motejla.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.